Ve světle životních událostí je pracovní úraz bezesporu tím méně příjemným, jak pro Vás, tak i pro Vašeho zaměstnavatele. Samozřejmě se nedá poměřovat vytrpěná bolest na Vaší straně s povinností zaměstnavatele „pouze“ tento úraz zaevidovat, prošetřit a odškodnit. Nestává se však zřídka, že se zaměstnavatel snaží buď zprostit povinnosti náhrady za pracovní úraz, respektive nároků, jenž typicky vznikají (bolestné) nebo mohou vzniknout (ztížení společenského uplatnění, náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada nákladů spojené s léčbou a náhrada věcné škody), nebo alespoň části této povinnosti, kdy poté hovoříme o krácení odškodnění pracovního úrazu.

Obsah článku:

• Co je a není pracovní úraz?
• Úplné zproštění odpovědnosti za pracovní úraz
  • Dejte si pozor!
• Částečné zproštění odpovědnosti za pracovní úraz
• Typické situace krácení odškodnění pracovního úrazu
• Potřebujete pomoc?

Co je a není pracovní úraz?

Podíváme-li se nejprve na otázku samotného vzniku pracovního úrazu, respektive kdy je možné považovat úraz za pracovní a kdy nikoliv, existují zde určité podmínky.

První podmínkou je skutečnost, že mezi Vámi a zaměstnavatelem existuje pracovněprávní vztah. Nezáleží však na skutečnosti, zda jste novým zaměstnancem ve zkušební době či setrváváte do konce výpovědní lhůty. Ani běžně (ačkoliv chybně) uváděné ustanovení v dohodách o provedení práce nebo dohodách o pracovní činnosti, že zaměstnanec nemá nárok na náhradu za pracovní úraz, nezbavuje zaměstnavatele povinnosti nahradit zaměstnanci újmu, kterou si během plnění pracovních úkolů a povinností přivodil.

Další a zcela logickou podmínkou je vznik úrazu jako takového. Příkladem lze uvést zlomeniny končetin, otřesy mozku.

Poslední podmínkou poté je, že k úrazu dojde při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi.

O pracovní úraz naopak nepůjde za předpokladu, že se stane během cesty do nebo z práce. Pokud tedy nejedete kupříkladu s ostatními zaměstnanci v rámci pracovní doby na místo výkonu práce, kdy Vám již za dobu cesty náleží mzda.

Rovněž se nebude jednat o pracovní úraz, respektive bude zaměstnavatel oprávněně rozporovat označení úrazu jako pracovního v případě, kdy se tak sice stane během pracovní doby, nicméně nikoliv při plnění pracovních úkolů uvedených v pracovní smlouvě. Typicky pokud budete pracovat jako operátor linky ve výrobním závodu a půjdete, byť z dobré vůle, pomoci do skladu, aniž by Vám k tomu dal Váš nadřízený pokyn, jedná se o tzv. exces, tedy vybočení ze stanovených pracovních povinností a v takovém případě zaměstnavatel rovněž bude zpochybňovat status úrazu, jakožto pracovní, na což je třeba vždy myslet a dávat si pozor.

Úplné zproštění odpovědnosti za pracovní úraz

Zaměstnavatel se skutečně dle zákoníku práce může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz. Respektive povinnosti Vám nahradit vzniklou újmu, nicméně tak může učinit jen ve velmi málo případech.

Zákon v takovém případě požaduje po zaměstnavateli, aby prokázal, že:

• zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
• v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,
• a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

Dejte si pozor!

Pozor si však dejte především na bod č. 1. V praxi běžně zaměstnavatelé tvrdí, že jste porušili svým chováním předpisy nebo pokyny, ačkoliv to není pravda. Bohužel často zaměstnanci svým zaměstnavatelům uvěří a dál svůj úraz neřeší. V takovém případě Vám však nabízíme právní posouzení zdarma, ve kterém vyhodnotíme, zda jsou skutečně splněné podmínky pro zproštění odpovědnosti a nabídneme Vám možnosti řešení.

Také Vás upozorňujeme, že i pokud z Vaší strany skutečně došlo k porušení předpisů či pokynů, nicméně k takovému chování došlo v návaznosti na pokyn zaměstnavatele, úplné zproštění opět není na místě.

Nepřistupujte na zproštění odpovědnosti zaměstnavatele ani v okamžiku, kdy zaměstnavatel nevyžadoval ani nekontroloval dodržování pokynů, pravidel.

Už vůbec ale nepodepisujte dokumenty o seznámení s pokyny k zajištění bezpečnosti poté, co vznikne pracovní úraz! Účel takového nátlaku ze strany zaměstnavatele je totiž jediný, a sice snaha zprostit se odpovědnosti.

Částečné zproštění odpovědnosti za pracovní úraz

Současně se může zaměstnavatel, byť ne úplně, ale alespoň z části zprostit povinnosti nahradit škodu nebo újmu za situace, pokud se prokáže, že škoda vznikla:

• v důsledku toho, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,
• a tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
• proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Pokud se prokáže některá z výše uvedených skutečností a zaměstnavatel se alespoň částečně zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění.

Právě určení míry zavinění v praxi vyvolává otázky. Je to totiž zaměstnavatel, který míru určí a mnohdy v násobně vyšší výši, než by měla být. Obraťte se proto na nás, zdarma posoudíme Vás případ a navrhneme řešení situace.

Typické situace krácení odškodnění pracovního úrazu

Během naší praxe se často setkáváme s jednáním zaměstnavatelů, ale především pojišťoven, u nichž jsou zaměstnavatelé pojištěni právě pro případ nutnosti nahradit újmu zaměstnancům z důvodu pracovního úrazu, s nefér jednáním.

Připravili jsme si pro Vás přehled nejčastějších situací, kdy ke krácení odškodnění pracovního úrazu dochází neoprávněně:

• krácení výše plnění z důvodu tvrzené spoluúčasti, respektive nedbalostního jednání zaměstnance, ke kterému ve skutečnosti nedošlo;
• odmítnutí úrazu jako pracovního z důvodu, že zaměstnanec konal něco „zakázaného“, ačkoliv to není pravda;
• tvrzení, že k žádnému úrazu nedošlo, resp. ho zaměstnavatel nezaevidoval nebo zaměstnanec řádně nenahlásil;
• neuznání některých z utrpěných poranění, stanovených např. odborným či znaleckým posudkem, nebo případné opomenutí některých položek, na jejichž základě se stanovuje výše újmy na zdraví a následně se z těchto vypočítává odškodnění;
• krácení či odmítnutí plnění pro zdravotní predispozice;
• neakceptování trvání dočasné pracovní neschopnosti s odůvodněním, že tato trvala nezvykle dlouho;
• neuznání nákladů vynaložených na léčbu (za léky, dopravu k lékaři, zdravotní pomůcky a jiné), z důvodu tvrzené neúčelnosti.

Samozřejmě neuvádíme všechny možné situace, jež mohou nastat, neboť je mnoho dalších důvodů, po nichž může zaměstnavatel či pojišťovna sáhnout, aby omezily svou povinnost k náhradě újmy.

Pokud k něčemu takovému dojde, není prostor vyčkávat nebo věřit, že se situace vyřeší sama. Je potřeba okamžitě jednat a oslovit advokáta, který se problematikou zabývá. Vyhněte se však společnostem, které Vám nabízejí pomoc, nicméně jejich zaměstnanci nemají právní vzdělání.

Potřebujete pomoc?

Pokud potřebujete pomoc s uplatněním Vašich nároků u zaměstnavatele nebo se chcete domoci spravedlivého odškodnění Vašeho úrazu, jsme tu pro Vás. Zdarma posoudíme Váš případ a navrhneme řešení situace. Nebojte se říct si o pomoc.

Nedílnou součást života každého z nás tvoří práce. Stejně tak je naneštěstí nedílnou součástí při výkonu práce riziko vzniku pracovního úrazu. Ostatně lze říct, že snad každý se někdy stal svědkem pracovního úrazu, nebo se jemu samému pracovní úraz stal.

Obsah článku:

• Pracovní úraz a co dělat
• Odškodnění pracovního úrazu
  • Náhrada bolestného
  • Náhrada ztráty na výdělku
  • Náhrada účelně vynaložených nákladů
  • Náhrada za ztížení společenského uplatnění
  • Náhrada věcné škody
• Potřebujete poradit?

Pracovní úraz a co dělat

Pracovní úraz je poškození zdraví, případně smrt zaměstnance, ke kterému dojde při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi. O pracovní úraz jde pouze v případě, že vznikne nezávisle na vůli zaměstnance, krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů. Úraz může vzniknout například zakopnutím, spadnutím, zachycením části oděvů ve stroji atd. Naopak jako pracovní úraz ve většině případů nebude vyhodnocen úraz, který vznikne v důsledku srdeční slabosti, omdlení. I v těchto případech se však na nás obraťte s žádostí o bezplatné posouzení. Může se totiž stát, že Vaše zdravotní obtíže mají původ v pracovní činnosti, a úraz bude vyhodnocen jako pracovní.

Pokud dojde k pracovnímu úrazu, je nutné ihned po vzniku úraz ohlásit zaměstnavateli, nadřízenému zaměstnanci. Následně je potřeba sepsat o tomto úrazu záznam do knihy úrazů, jež vede zaměstnavatel. Bez zápisu do knihy úrazů sice lze po zaměstnavateli požadovat následně odškodné, nicméně důkazní pozice máte silnější ve chvíli, kdy je sepsán záznam o úraze u zaměstnavatele. Pokud záznam o úraze nebyl sepsán, kontaktujte nás a my Vám poradíme, jak dále postupovat.

Zápis úrazů a vedení knihy úrazů je nicméně též jednou z povinností zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel odmítne úraz zapsat do knihy úrazů, může mu být uložena pokuta do výše 1.000.000,- Kč.

Pokud byli přítomni pracovnímu úrazu též svědci, trvejte na jejich zaznamenání. Více se dozvíte na našich stránkách v článku Hlášení pracovního úrazu.

Odškodnění pracovního úrazu

Zaměstnavatel má povinnost odškodnit pracovní úraz. Konkrétně má zaměstnanec nárok na:

• náhradu bolestného,
• náhradu ztráty na výdělku,
• náhradu účelně vynaložených nákladů,
• náhradu za ztížení společenského uplatnění,
• věcnou škodu.

Náhrada bolestného

Bolestné je jednorázová částka, jejíž cílem je vyvážit bolest vzniklou při pracovním úrazu nebo při jeho léčbě. Při stanovení náhrady bolestného nezapomínejte na operace a jiné invazivní zákroky.

Náhrada bolestného za pracovní úraz se stanoví jako násobek bodového ohodnocení daného úrazu a hodnoty bodu bolestného. Pro určení výše bolestného je potřeba lékařský posudek, který stanoví bodové ohodnocení daného úrazu. Ke stanovení bodového ohodnocení použijte nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Po novelizaci činí dle § 3 tohoto nařízení hodnota 1 bodu při pracovním úrazu 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Hodnota bodu bolestného pracovního úrazu za rok 2023 tedy vychází z průměrné mzdy v 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 a činí 393,06 Kč.

Pokud Vám úraz vznikl před novelizací nařízení, tedy před rokem 2023, činí hodnota bodu bolestného 250,- Kč. Pozor! V případě, že nedošlo k odškodnění Vašeho pracovního úrazu, který vznikl před rokem 2023, bude hodnota bodu stanovena podle novelizace. V takovém případě nás pro výpočet hodnoty bodu bolestného kontaktujte.

Dospějete-li k názoru, že vám stanovené bolestné nepřijde dostatečně vysoké, obraťte se na našeho právníka.

Náhrada ztráty na výdělku

Náhradu ztráty na výdělku je povinen zaměstnavatel hradit zaměstnanci za trvání pracovní neschopnosti, popřípadě i po skončení pracovní neschopnosti. Záleží na zdravotním stavu zaměstnance, respektive zda se plně zotavil z pracovního úrazu či nikoliv.

Nárok na náhradu ztráty na výdělku za trvání pracovní neschopnosti má zaměstnanec po celou dobu, kdy nemůže práci vykonávat a nachází se v pracovní neschopnosti. Cílem tohoto nároku je kompenzovat zaměstnanci finanční ztrátu, když dávky nemocenského pojištění činí jen procentuální část průměrného výdělku. Zaměstnavatel je poté povinen doplatit zaměstnanci rozdíl mezi průměrným výdělkem a dávkami nemocenského po dobu pracovní neschopnosti tak, aby v součtu zaměstnanec dostal stejnou částku jako kdyby nebyl v pracovní neschopnosti.

Náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se zaměstnanci vyplácí, pokud je v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání, přeřazen na hůře placenou pracovní pozici, nebo je nucen změnit zaměstnání, protože již nemůže vykonávat stejně placenou pozici v důsledku nepříznivého zdravotního stavu, případně částečně nebo vůbec není schopen vykonávat jakoukoli práci. V takovém případě má zaměstnanec nárok na hrazení rozdílu mezi dosahovaným výdělkem na nové pozici, případně pokud mu byl přiznán invalidní důchod, a průměrným výdělkem před vznikem nároku.

Náhrada účelně vynaložených nákladů

V případě, že zaměstnanci vzniknou v souvislosti s pracovním úrazem náklady na léčbu, má nárok na jejich náhradu. Může jít například o proplacení cest do léčebných zařízení, pořízení léků nebo speciálních léčebných pomůcek, náklady na rehabilitaci a tak dále.

Zaměstnanec musí zaměstnavateli doložit, že tyto náklady opravdu vynaložil, proto je vhodné si schovávat všechny stvrzenky, účtenky a obdobné dokumenty prokazující vynaložení nákladů. Pokud nevíte, jak tento nárok u zaměstnavatele efektivně uplatnit, kontaktujte nás.

Zároveň nezapomínejte uplatnit náklady na péči ze strany Vaší osoby blízké, typicky ze strany manžela, partnera či rodičů. Je více než na místě, aby i jim byla poskytovaná péče kompenzována.

Náhrada za ztížení společenského uplatnění

Náhrada za ztížení společenského uplatnění se vyplácí, pokud zaměstnanci úrazem vzniknou trvalé následky a zaměstnanec nemůže jisté činnosti nadále vykonávat stejně jako před úrazem. Nejedná se však pouze o pracovní život, ale též rodinný a společenský, jež je ovlivněn trvalými následky po úraze. Tyto omezení v životě se promítnou do finanční kompenzace, kterou má být pokryto trvalé poškození zdraví.

Náhrada za ztížení společenského uplatnění se stejně jako bolestné určuje jako součin bodového ohodnocení trvalých následků a hodnoty bodu bolestného. Náhrada se stanovuje zhruba rok po vzniku úrazu, resp. v době, kdy je ustálen zdravotní stav.

Pro určení výše bolestného je potřeba odborný či znalecký posudek, který stanoví bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Ke stanovení bodového ohodnocení se použije nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Po novelizaci činí dle § 3 tohoto nařízení hodnota 1 bodu při pracovním úrazu 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení ztížení společenského uplatnění. Hodnota bodu pro ztížení společenského uplatnění za rok 2023 tedy rovněž činí 393,06 Kč.

V případě, že je stanoveno ztížení společenského uplatnění pro pracovní úraz vzniklý před rokem 2023, uplatní se stejná pravidla jako při stanovení výše hodnoty bodu bolestného. V takovém případě však nabývá na významu pravidlo, že výpočet hodnoty bodu vychází z 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství v případě, že k rozhodnutí o nároku dochází až nyní.

V rámci stanovení náhrady za ztížení společenského uplatnění je však více než vhodné obrátit se na znalce či lékaře, kteří se problematice věnují, neboť se jedná o komplexní a složitou problematiku pro výpočet. V případě náhrady újmy trvalých následků totiž neznalost problematiky může mít až fatální následky, co se týče stanovené výše nároku.

Pokud pociťujete trvalé následky úrazu či nemoci, situaci řešte. Nicméně bude vhodné se poradit s naším právníkem, který Vám s uplatněním i vymožením nároku pomůže.

Náhrada věcné škody

Pojem věcná škoda zahrnuje v podstatě jakoukoli škodu, kterou nejde podřadit pod ostatní nároky uvedené výše. Věcná škoda vám může vzniknout například poškozením svršků, osobních věcí nebo dopravního prostředku.

Potřebujete poradit?

Problematika odškodnění pracovního úrazu se skládá z množství jednotlivých dílčích nároků a pro laika je obtížné se v ní orientovat. V případě, že byste chtěli svou situaci konzultovat s odborníkem, nebojte se obrátit na našeho právníka.

Ve své praxi se mnohdy setkáváme s případy, kdy zaměstnanec v rámci loajality vůči zaměstnavateli nechce svá práva u zaměstnavatele uplatnit. Musíme Vás však upozornit na fakt, že pro tyto případy je zaměstnavatel pojištěn, tedy Vaši újmu vyplácí pojišťovna, nikoliv zaměstnavatel. Z druhého pohledu se však též nezřídka stává, že se naopak zaměstnavatel brání nárokům zaměstnance, jež mu náleží z titulu pracovního úrazu. V takovém případě je vhodné obrátit se na odborníka, neboť není neobvyklé, že takovýto spor skončí u soudu, jelikož se v případě pracovních úrazů často jedná o vysoké částky.

Váš případ předběžně posoudíme zdarma. Vyplňte níže uvedený formulář a my se Vám ozveme.

Při výkonu práce může nastat situace, kterou nezvládnete, špatně vyhodnotíte, nebo nastane jen shodou okolností, kdy následkem toho skončíte s poraněním. Ostatně se tak může stát každému, zedníkovi spadne cihla na nohu, skladník na sebe svrhne regál se zbožím, účetní při přenosu šanonu s dokumenty zakopne o židli. Samozřejmě to nemusí být ani Vaše vina, nýbrž Vašeho kolegy, který se například dostatečně nevěnoval pracovním činnostem či porušil pracovní předpisy. Ať tak či onak, riziková situace skončila pracovním úrazem. Samozřejmě v některých profesích je riziko vzniku úrazu větší než u jiných zaměstnání, nicméně poranit se lze skutečně kdekoliv.

Obsah článku:

• Pracovní úraz
• Hlášení pracovního úrazu ve 4 krocích
• Práva a povinnosti zaměstnance
• Práva a povinnosti zaměstnavatele
  • Povinnosti
  • Práva
• Potřebuje pomoc?

Pracovní úraz

Samotný pracovní úraz zákon definuje jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Podívejme se nyní na povinnosti stran.

Hlášení pracovního úrazu ve 4 krocích

1. Ošetřete své poranění. Než začnete s jakoukoliv činností hlášení pracovního úrazu, postarejte se o Vaše zdraví.
2. Ohlaste svůj pracovní úraz svému nadřízenému. Sdělte mu veškeré podrobnosti Vašeho úrazu nejlépe před další osobou nebo rekapitulaci toho, co se stalo, zašlete ještě znovu na jeho email, telefon.
3. Zajistěte důkazy pracovního úrazu. Pořiďte si fotografie místa, kde došlo k pracovnímu úrazu a zjistěte, zda úraz neviděl další zaměstnanec.
4. Trvejte na sepsání záznamu o úrazu. Přestože záznam o úrazu musí zaměstnavatel vyhotovit i bez Vašeho vyzvání, dohlédněte, že tak skutečně učiní.

Práva a povinnosti zaměstnance

V situaci, kdy se stane ať již Vám či vašemu kolegovi pracovní úraz, by se měla Vám i všem ostatním zaměstnancům, kteří byli přítomni této události, vybavit první povinnost po ošetření poranění, a tou je samozřejmě ohlášení pracovního úrazu svému nadřízenému.

Pokud se pracovní úraz stane vedoucímu zaměstnanci, může rovnou pokračovat následujícím krokem, tedy zápisem pracovního úrazu do knihy úrazů. Ostatně tak předpokládá i zákoník práce, který ukládá povinnost bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

Již dle uvedeného lze presumovat, že se jedná převážně o Vaši povinnost hlásit všechny pracovní úrazy, které utrpíte, nebo jste jejich svědkem. Touto povinností Vás však zákonodárce nechce nutit do zbytečností, protože právě záznam v knize úrazů u zaměstnavatele hraje poměrně klíčovou roli při prokazování skutečnosti, že se úraz stal skutečně během práce a nikoliv ve Vašem volném čase, čímž Vás staví do silnější důkazní pozice.

V případě, že se Vám stane pracovní úraz, po kterém nebudete schopni sepsat záznam o vzniku pracovního úrazu (např. kvůli hospitalizaci v nemocnici) je zde právě možnost nahlášení pracovního úrazu kolegou, případně samotným vedoucím zaměstnancem, jenž zaeviduje, že se pracovní úraz stal. Poté je též Vaší povinností, ať již v pozici svědka či poraněného, spolupracovat se zaměstnavatelem za účelem objasnění příčin vzniku předmětného úrazu.

Samozřejmě je též Vaším právem požadovat od zaměstnavatele bezpečné pracovní prostředí, kdy případné nedostatky na poli bezpečnosti práce je posléze povinen zaměstnavatel odstranit.

Současně máte právo požadovat od zaměstnavatele kopii záznamu o úraze, jež se Vám stal a tento má zaměstnavatel uložen v knize úrazů.

Práva a povinnosti zaměstnavatele

Oproti zaměstnancům mají zaměstnavatelé vícero povinností, jenž souvisejí s evidencí a ohlašováním pracovních úrazů svých zaměstnanců, ale samozřejmě mají i svá práva. Základní výčet uvádíme níže.

Povinnosti

Ze zákonných povinností má zaměstnavatel povinnost vedení knihy úrazů, kde eviduje všechny úrazy, jež se staly jeho zaměstnancům. Podoba této knihy úrazů, včetně podoby a jednotlivých náležitostí zápisu úrazu, je stanovena nařízením vlády, nicméně může být vedena jak v elektronické tak i listinné podobě.

O každém pracovním úrazu má zaměstnavatel povinnost sepsat tento záznam do pěti pracovních dní ode dne, kdy se o něm dozvěděl a vést dokumentaci v případech, kdy došlo k úmrtí nebo zranění vyžadující delší, než třídenní pracovní neschopnost. To však neznamená, že by nemusel evidovat pracovní úrazy, jež nevyústili v kratší pracovní neschopnost než tři dny, neboť má povinnost evidovat i poranění menší povahy, neboť by se i z takového poranění mohlo následně projevit závažnější poškození zdraví.

Současně má dle nařízení vlády zaměstnavatel ohlašovací povinnost vůči institucím stanoveným právním předpisem, jež se dělí na dva případy – smrtelné a ostatní pracovní úrazy. Liší se od sebe pouze informační povinností vůči určitým subjektům, kdy například musí zaměstnavatel oznámit příslušnému inspektorátu práce pracovní úraz, kvůli kterému byl více než pět dní zaměstnanec hospitalizován, avšak v případě smrtelného pracovního úrazu musí inspektorátu bezodkladně tuto skutečnost oznámit vždy, stejně jako Policii ČR.

Další a neméně podstatnou povinností zaměstnavatele je nutnost přešetřit skutkový děj úrazu a najít příčiny a důvody, které vedly ke vzniku pracovního úrazy a případné nedostatky vyřešit. V případě nesplnění těchto výše uvedených povinností hrozí zaměstnavateli pokuta za některé prohřešky až do výše 1.000.000,- Kč.

Práva

Zřejmě nejvýraznějším právem zaměstnavatele je rozhodování o tom, zda se jedná o pracovní úraz zaměstnance či nikoliv. Pokud zaměstnavatel neuzná úraz jako pracovní, nezbývá většinou bohužel jiné než soudní cesty, neboť ani Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty nemají pravomoc rozhodovat o této záležitosti. Jelikož je z této pozice zaměstnavatel silnější stranou, je pro zaměstnance nutné, aby skutečně všechny úrazy své či svých kolegů hlásil nadřízenému vedoucímu.

Potřebujete pomoc?

Zaměstnavatel odmítá zapsat Váš pracovní úraz do knihy úrazů? Nebo jste pochybili při ohlášení úrazů a nevíte, co dělat dál? Neváhejte se na nás obrátit.

Jsme připraveni Vám poradit, pomoc s ohlášením pracovního úrazu a učinit vše pro to, aby byl Váš pracovní úraz řádně odškodněn. Jen Vás prosíme, neotálejte s kontaktováním našich odborníků. Řadu pochybení nebo nedostatků dokážeme napravit, jen nesmí být příliš pozdě.

O spolupráci se více dozvíte na stránce Naše služby.

Víme, že se nejedná o lehkou životní událost a nepřejeme nikomu z vás, abyste se ocitli v pozici pozůstalých, nedej bože v pozici osoby smrtelně poraněného, nicméně bohužel s ohledem na zmiňovaná čísla ze statistik se tak někdy může stát. Proto vám níže alespoň shrneme, na co máte nárok v případě, že jste manžel, partner, rodič či dítě zesnulého, který zemřel v důsledku pracovního úrazu.

Obsah článku:

• Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
• Nárok na náhradu nákladů spojených s pohřbem
• Nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých
• Nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých
• Nárok na náhradu věcné škody
• Zproštění odpovědnosti za smrtelné pracovní úrazy
• Pomůžeme Vám

Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením

Jelikož se pohybujeme v oblasti pracovního práva, zamíříme zákoníku práce, kde jsou stanoveny jednotlivé druhy nároků, na něž můžete mít nárok. Začněme tedy prvním uvedeným nárokem, kdy v případě, že po pracovním úrazu váš blízký sice žije, ale v důsledku zhoršujícího se stavu bohužel zemře. V takovém případě má nárok osoba, která tyto účelně vynaložené prostředky vynaložila ve snaze zlepšit zdravotní stav svého blízkého.

V tomto případě nerozhoduje skutečnost, zda při vynaložení těchto prostředků došlo skutečně ke zlepšení, ale pouze skutečnost, jestli tyto prostředky byly využity účelně s ohledem na potřebu léčení poraněného. Mezi tyto náklady můžeme zařadit například koupi léků, hrazení rehabilitací, hrazení návštěv lékaře včetně cestovného k němu, náklady související s najmutím ošetřovatele a další. Všechny tyto vynaložené náklady můžete požadovat od zaměstnavatele zesnulého, kdy se tato náhrada vyplácí jednorázově.

Pokud náklady na léčbu vynaložil sám zesnulý před smrtí, můžete tyto vynaložené prostředky požadovat též z dědického titulu. Je však potřeba, a to i v případě, že nedojde ke smrti zaměstnance, ale pouze pracovnímu úrazu, po němž je tento zaměstnanec v léčení, aby se uchovávaly účtenky a paragony za vynaložené náklady pro možnost dokázání skutečného vynaložení těchto nákladů. Zaměstnavatelé se často snaží vyvléct ze svých povinností a rozporovat vynaložené náklady spojené s léčbou s ohledem na skutečnost, že je občas nedokáže osoba, jenž nárok uplatňuje, potvrdit právě těmito důkazy.

Nárok na náhradu nákladů spojených s pohřbem

Dalším nárokem je nárok na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým (myšleno nejbližší rodinní příslušníci, manželé a partneři, případně i jiné osoby, které žijí v podobném rodinném poměru).

Opět i v tomto případě je vhodné si uchovávat účtenky za jednotlivé položky vynaložené v souvislosti s pohřbem a taktéž se tento nárok požaduje po zaměstnavateli, kdy tento poté vyplácí formou jednorázového odškodnění. Od této částky se však odečítá případné pohřebné, poskytnuté při splnění podmínek uvedených v zákoně o státní sociální podpoře (v případě, že pohřeb vypravuje nezaopatřeného dítěte nebo rodiče nezaopatřeného dítěte), kdy se jedná o částku 5.000,- Kč.

Nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých

Pokud vám zesnulý poskytovat výživu, nebo k tomu byl i povinen, náleží vám dle zákoníku práce náhrada od zaměstnavatele ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance. Náhrada tedy typicky náleží nezaopatřeným dětem, manželce (případně i rozvedené, pokud k tomu měl po rozvodu povinnost), ale i družce/druhovi a případně jejich dětem, pokud spolu tito žili a zesnulý jim fakticky poskytoval výživu.

Nárok vám náleží až doby, do které by tuto povinnost zesnulý měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Současně v případě, že nejste jedinou osobou, ke které měl zesnulý zaměstnanec vyživovací povinnost, zvyšuje se procentuální částka na 80 % průměrného výdělku, kdy se tato rozdělí mezi vyživované osoby. Od těchto částek poskytovaných jednotlivým vyživovaným osobám (i v případě, že jste osobou jedinou, k níž měl zesnulý vyživovací povinnost) se odečítá důchod, jenž byl těmto osobám přiznán z důvodu smrti zaměstnance, tedy typicky sirotčí a vdovský důchod.

Nárok tedy představuje jakousi kompenzaci, dorovnání částky poskytované ze strany státu do částečné výše, jež byla poskytována před úmrtím povinné osoby. Zákonodárce však pamatuje i na situaci, kdy chodíte do práce či si sami přivyděláváte. V takovém případě pro vás máme dobrou zprávu, k výši vašeho výdělku se pro určení nároku nepřihlíží.

Nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých

Předposledním z řady nároků představuje určitou finanční kompenzaci pro pozůstalé, kdy zákoník práce stanovuje, že manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti (každému samostatně) náleží jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240.000,- Kč. Dále přísluší rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v souhrnné výši nejméně 240.000,- Kč a to i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

U tohoto nároku nejsou kladeny žádné další požadavky ze strany pozůstalých a nutno současně dodat, že uvedená částka, tedy zmiňovaných 240.000,- Kč je minimální hranice, kdy je možné s ohledem na okolnosti každého jednotlivého případu možno požadovat i více.

Jediný rozdíl nastává za situace, kdy byl zesnulý příslušníkem bezpečnostních sborů či vojákem z povolání, jelikož jsou tito ve služebním, nikoli zaměstnaneckém poměru.

Nárok na náhradu věcné škody

Pomalu se blížíme do závěru, kdy posledním z nároků je nárok na náhradu věcné škody. Věcná škoda představuje skutečnost, že při nehodovém ději dojde nejen k poškození zdraví zaměstnance, ale též i na jeho věcech. Hovoříme typicky o ošacení, zařízeních patřící zaměstnanci apod.

Věcnou škodu v daném případě již nemůže s ohledem na skutečnost, že došlo k smrtelnému pracovnímu úrazu uplatnit sám zaměstnanec a proto přechází právo na náhradu věcné škody na dědice.

Zproštění odpovědnosti za smrtelné pracovní úrazy

I přes skutečnost, že může dojít k tak závažné události, kterou smrtelný pracovní úraz bezesporu je, existuje možnost zaměstnavatele zprostit se odpovědnosti k plnění těchto nároků oprávněným, a to ať úplně nebo částečně za situace, kdy buď nedošlo k pracovnímu úrazu v souvislosti s výkonem pracovní činnosti, nebo zaměstnanec porušil bezpečností normy a předpisy, či jednal lehkovážně a notnou měrou tak napomohl neštěstí.

Pomůžeme Vám

Pokud se ocitnete v takto nelehké životní situaci a nebudete si vědět se svými nároky, nebo si nebudete jisti, nebojte se obrátit na odborníky, nás. Jsme připraveni Vám poskytnout pomocnou ruku při řešení Vašich nároků.

Vyplňte níže formulář a my se Vám ozveme.