Nahlásit škodu online
Volejte od 9 do 17 hodin

+420 774 019 960

Náhrada škody v důsledku krizových opatření proti koronaviru

V souvislosti s vyhlášeným krizovým stavem z důvodu koronaviru se na nás v posledních dnech obracejí podnikatelé s požadavkem na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku vládních krizových opatření. Klíčovým ustanovením je § 36 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Z důvodu enormního zájmu o naše služby jsme připravili vzorové žádosti, které muže každý podat na uvedené orgány.

Koronavir škoda krizové opatření
Náhrada škody v důsledku koronaviru a krizových opatření

Stát je povinen nahradit škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto zákona. Z toho vyplývá, že se jedná o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění. Zákon tedy nevyžaduje, aby byla škoda vyvolána nezákonným rozhodnutím, nesprávným úředním postupem, nebo jakýmkoliv jednáním či opomenutím státu a jeho složek

Stát však má možnost liberace (zproštění odpovědnosti), pokud prokáže, že si poškozený škodu způsobil sám. V praxi by se bude nejčastěji jednat o škody, které vznikly zejména nečinností nebo opomenutím – například v restauraci se zkazí suroviny, které nebyly řádně uskladněny.

Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti krizových orgánů nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody, což bude nejčastěji občanský zákoník. Náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, se poskytuje také podle ustanovení občanského zákoníku, pokud mu již nevznikl nárok na dávku úrazového pojištění podle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců.

Ušlý zisk

Nárok na náhradu ušlého zisku je pak nejčastějším dotazem od provozovatelů krizovým opatřením uzavřených provozoven. Krizový zákon o ušlém zisku výslovně nepojednává. Občanský zákoník však stanoví, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

Ve sporech o určení ušlého zisku bývá největším problémem stanovení jeho výše, neboť se zpravidla vychází z daňových přiznání za minulá léta. Ta bývají velmi často minimální, a tak i náhrada za ušlý zisk bývá odpovídající (nízká).

Kromě ušlého zisku má však poškozený nárok na náhradu nevyužitých nákladů. Tím se myslí například uhrazený nájem za prostory, kdy nemohla být provozována podnikatelská činnost. Občanský zákoník říká, že pokud skutečná škoda spočívá ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

U koho škodu uplatnit?

Zákon předpokládá, že se škoda uplatňuje u orgánu krizového řízení bez toho, aniž by konkrétně určil, který orgán státu je k náhradě odpovědný. Podle dosavadní judikatury to bude nejčastěji Ministerstvo vnitra, mohou to však být i jiné orgány (vláda, jiná ministerstva, ČNB, orgány kraje a další orgány s působností na území kraje). Dle dosavadní judikatury (např. 25 Cdo 1649/2007) za škodu v příčinné souvislosti s krizovým opatřením odpovídá stát, nikoliv orgán krizového řízení. Ve sporu o náhradu této škody vystupuje za stát v občanském soudním řízení Ministerstvo vnitra.

Do kdy je třeba škodu uplatnit?

Krizový zákon je v tomto ohledu poměrně velmi přísný, kdy stanoví subjektivní lhůtu 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. S uplatněním škody tedy není radno otálet.

Potřebujete pomoci s řešením škody v důsledku krizové situace v souvislosti s koranavirem?

Pokud máte zájem o další informace, prosím vyplňte následující kontaktní formulář nebo volejte na číslo 774 019 960. Vyplnění formuláře je zcela nezávazné. Budeme Vás kontaktovat a sdělíme Vám další podrobné informace zcela zdarma.





captcha