
Trestný čin
Trestný čin Odškodnění trestného činu a fyzického napadení: Na co má poškozený nárok a jak postupovat? Fyzické napadení a s
Každý občan i podnikatel v České republice spoléhá na to, že státní orgány, úřady a soudy budou postupovat v souladu s právními předpisy, spravedlivě a včas. Co se však stane v situaci, kdy úřad pochybí, vydá chybné rozhodnutí nebo zůstane zcela nečinný? Pokud v důsledku takového postupu vznikne jednotlivci nebo firmě majetková či nemajetková újma, právní řád nabízí řešení. Tímto řešením je odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci či v oblasti veřejného zdraví a poškozenému náleží náhrada škody od státu.
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, představuje základní pilíř, o nějž se mohou poškození opřít.
Odškodnění však může poškozeným náležet i v dalších případech.
Pojďme se podrobně podívat na to, za jakých podmínek lze náhradu škody od státu požadovat a jaké situace v praxi nastávají.
Jednou z nejčastějších situací, kdy se lidé obrací na stát s požadavkem na odškodnění, je vydání chybného správního či soudního rozhodnutí. Samotný fakt, že s rozhodnutím poškozený nesouhlasí, však nestačí. Aby vznikl nárok na odškodnění, musí jít prokazatelně o nezákonné rozhodnutí úřadu.

Aby šlo o skutečnou nezákonnost ve smyslu zákona o odpovědnosti státu, musí jít o pravomocné rozhodnutí, které už nelze běžnými prostředky zvrátit. Teprve když nadřízený orgán nebo soud takové rozhodnutí dodatečně zruší nebo změní právě proto, že bylo v rozporu se zákonem, otevírá se poškozenému cesta k žádosti o náhrada škody.

Ne každá újma ze strany státu pramení z formálního rozhodnutí na papíře. Často se občané i firmy ocitají v situacích, kdy orgán státu zvolil nesprávný úřední postup.
Pod tímto pojmem si lze představit jakékoliv porušení pravidel předepsaných právními normami pro činnost státních orgánů, které však nespočívá přímo ve vydání rozhodnutí. Jde o procesní chyby, průtahy v řízení nebo celkový způsob jednání úředníků, který v konečném důsledku poškodí práva dotčené osoby.
Pokud úřad nevydá rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě nebo zcela ignoruje podané žádosti, dopouští se nečinnosti. Tato nečinnost může žadateli způsobit vážné finanční či časové ztráty (například zmařené investice, nemožnost realizovat stavební záměr v termínu apod.).
Čas ztracený nesmyslně dlouhým jednáním s úřady nemusí být pouhou nepříjemností, nýbrž zásahem do práv, který lze v řadě případů legálně vymáhat.
Úplně samostatnou a aktuálně velmi diskutovanou kategorii tvoří odpovědnost státu v souvislosti s mimořádnými opatřeními a oblastí veřejného zdraví, kam spadají i situace spojené s povinným či státem doporučeným očkováním, včetně vakcín proti covidu-19.
Zatímco dříve ministerstva často odmítala žádosti s odvoláním na to, že zákon pro odškodnění vyžaduje „zvlášť závažné ublížení na zdraví“, přičemž zužovala výklad pouze na extrémní stavy jako bezprostřední ohrožení života či komatózní stavy, aktuální judikatura Nejvyššího soudu přináší zásadní posun.
Nejvyšší soud ve svých nedávných rozhodnutích opírajících se o výkladové mantinely Ústavního soudu potvrdil, že právo na spravedlivou náhradu se nesmí omezovat jen na extrémní případy. Rozhodující je, zda očkování vedlo k lékařsky prokazatelné újmě, která má významný a dlouhodobý dopad na život poškozeného, například omezuje jeho pracovní schopnost, každodenní fungování nebo celkovou kvalitu života.
Prokazování a posuzování těchto nároků však i nadále vyžaduje důkladné lékařské posudky a precizní argumentaci, když je velice složité prokázat příčinnou souvislost mezi očkováním a vzniklými zdravotními následky.
Advokát radí:
„Uplatňování nároku na náhradu škody vůči státu se řídí přísnými pravidly a klíčem k úspěchu je nejen doložit pochybení úřadu, ale především správně a neprůstřelně vyčíslit celkovou výši nároku. Pokud si nejste jistí, jakou částku požadovat a jaké podklady doložit, včasná konzultace s advokátem Vám může „vydělat“ mnoho peněz.“

Pro úspěšné vymáhání náhrada škody od státu, nestačí jít rovnou k soudu. Je potřebné učinit tyto kroky.

Vymáhání spravedlnosti a finančních náhrad po státu není vůbec jednoduchou záležitostí.
Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci má svá specifika, přísné lhůty a vyžaduje přesnou argumentaci. Chyba v podání nebo zmeškání lhůty může znamenat, že o své peníze přijdete nadobro.
Nestačí pouze tvrdit, že Vám vznikla škoda. Je nutné ji doložit, spočítat a prokázat přímou příčinnou souvislost s postupem úřadu, což bývá bez odborné pomoci velmi náročné.
Provedeme Vás celým procesem. Od mimosoudního jednání a přípravy žádosti pro ministerstvo až po případné zastupování před soudem. Postaráme se o to, aby Vaše práva byla chráněna s maximální pečlivostí, a Vy jste se nemuseli stresovat zdlouhavým jednáním se státními orgány.

Jsme tu pro Vás. Pomůžeme Vám zorientovat se v nárocích na odškodnění a zajistíme, abyste získali spravedlivou kompenzaci. Kontaktujte náš tým pro bezplatné posouzení případu.
Co dělat, když úřad nereaguje na moji žádost?
Pokud uplynula zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí a úřad stále nekoná, jedná se o nezákonnou nečinnost. V takovém případě lze podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti nadřízenému orgánu a následně uplatnit nárok na náhradu škody, kterou vám tento postup způsobil.
Jaký je rozdíl mezi nesprávností a nezákonností rozhodnutí?
Nesprávnost znamená, že s rozhodnutím nesouhlasíte a napadáte ho řádnými opravnými prostředky (např. odvoláním). Nezákonnost je stav, kdy bylo pravomocné rozhodnutí zrušeno nebo změněno příslušným orgánem právě pro rozpor s právními předpisy. Teprve zrušené nezákonné rozhodnutí zakládá právo na odškodnění od státu.
Musím nejdříve jednat s ministerstvem, než půjdu k soudu?
Ano, předběžné projednání nároku u příslušného ministerstva (např. Ministerstva spravedlnosti) je povinným mimosoudním krokem.
Mám nárok na odškodnění, pokud úřad rozhodl správně, ale trvalo mu to nepřiměřeně dlouho?
Ano. I když samotný výsledek rozhodnutí byl nakonec věcně správný, extrémní průtahy v řízení jsou klasickým příkladem nesprávného úředního postupu. Pokud vám v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla prokazatelná újma, máte právo na její náhradu.
Advokát s bohatou praxí v oblasti náhrady škody a pojistného práva. Stojím na straně poškozených a úspěšně za ně bojuji nejen proti pojišťovnám.

Trestný čin Odškodnění trestného činu a fyzického napadení: Na co má poškozený nárok a jak postupovat? Fyzické napadení a s

Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Odstupné za pracovní úraz neboli jednorázová náhrada

Odškodné Odškodné za úraz a újmu na zdraví Každý z nás se může ocitnout v situaci, kdy se život změní
Utrpěli jste nehodu, úraz nebo jinou škodu a potřebujete poradit?
Prosím vyplňte tento formulář a my se Vám ozveme.
Utrpěli jste nehodu, úraz nebo jinou škodu a potřebujete poradit?
Prosím vyplňte tento formulář a my se Vám ozveme.