Nemoc z povolání

Byla Vám uznána nemoc z povolání nebo máte podezření, že u Vás mohla vlivem pracovních faktorů nemoc z povolání vzniknout? Pak pokračujte ve čtení tohoto článku, ve kterém si řekneme, co to nemoc z povolání je, jak dosáhnout toho, aby byla uznána a na co máte v případě jejího uznání nárok.

1. Co je nemoc z povolání

Nemoc z povolání je onemocnění, které vzniklo dlouhodobým působením práce nebo pracovního prostředí.

Nejčastější nemoci z povolání

• problémy se zády z fyzické práce
• poškození sluchu z hluku
• alergie nebo astma z chemikálií
• syndrom karpálního tunelu
• kožní nemoci, ale i svrab

Nestačí však, aby se u zaměstnance objevily bolesti či jiné problémy, ale nemoc z povolání musí být zaměstnanci uznána, přičemž se jedná o poměrně složitý proces.

2. Jak postupovat při podezření na nemoc z povolání

• Neignorovat příznaky a navštívit lékaře
• Popsat lékaři náplň práce
• Schovávat si lékařské zprávy
• Uschovávat veškeré daňové doklady k lékům, zdravotním pomůckám, rehabilitacím apod.
• Pokud si zaměstnanec není jistý, jak dále postupovat, je vhodné poradit se s advokátem

3. Jak na uznání nemoci z povolání

Na rozdíl od pracovního úrazu je uznání nemoci z povolání složitější a časově náročnější proces. V prvé řadě je nutné se obrátit na lékaře a popsat své aktuální problémy a náplň práce. Lékař pak může zaměstnance odeslat na specializované pracoviště, tzv. pracovní lékařství, kde si zaměstnance, který má podezření na nemoc z povolání, podrobně vyšetří. Na pracovní lékařství se však může zaměstnanec obrátit také sám.

Pokud zde lékař shledá, že by zdravotní obtíže mohly souviset s vykonávanou prací, zahájí se další šetření. Pracovní lékařství požádá příslušnou hygienickou stanici o posouzení pracovních podmínek u zaměstnavatele. Ta provede kontrolu přímo na pracovišti a zhodnotí, zda zde existují rizikové faktory, které mohly nemoc způsobit.

Na základě zjištění hygienické stanice pracovní lékařství vydá posudek, ve kterém uvede, zda došlo nebo nedošlo u zaměstnance ke vzniku nemoci z povolání. Rozhodnutí tedy není na zaměstnavateli, ale na pracovním lékařství.

U koho řešit nemoc z povolání

• Praktický či jiný lékař
• Místně příslušné pracovní lékařství
• V této fázi je ideální kontaktovat advokáta
• Místně příslušná hygienická stanice
• Znovu pracovní lékařství

Jestliže si nevíte rady s tím, jak postupovat, případně chcete mít pouze jistotu, že je postup pro co nejrychlejší vyřízení a dosažení maximální výše odškodného správný, neváhejte se na nás nezávazně obrátit.

4. Jak probíhá místní šetření nemoci z povolání?

Místní šetření je klíčovou součástí procesu posuzování, zda se skutečně jedná o nemoc z povolání. Jeho cílem je ověřit, zda pracovní podmínky zaměstnance odpovídají rizikům, která mohou dané onemocnění způsobit.

V praxi pracovník hygienické stanice navštíví pracoviště zaměstnavatele, kde provede pozorování pracovních podmínek. Může hovořit se zaměstnanci či jejich nadřízenými. Pořizuje se fotodokumentace nebo se doplňují měření rizikových faktorů.

Při místní šetření se zkoumá zejména

• konkrétní pracovní činnosti zaměstnance
• pracovní prostředí (hluk, prach, chemické látky, vibrace apod.)
• časový rozsah vystavení zaměstnance rizikovým faktorům
• používání ochranných pomůcek
• dodržování předpisů

Výsledkem je podklad, pro lékaře rozhodujícím o uznání nemoci z povolání. Ten na jeho základě posuzuje, zda existuje příčinná souvislost mezi onemocněním a výkonem práce.

5. Jak postupovat po uznání nemoci z povolání

V případě že již má zaměstnanec nemoc z povolání uznanou je nutné získat posudek, který ohodnotí počtem bodů související vytrpěnou bolest. Pokud u zaměstnance vznikly v souvislosti s nemocí z povolání taktéž trvalé následky, je nutné zajistit taktéž posudek ohodnocující ztížení společenského uplatnění.

Dále je nutné vyzvat zaměstnavatele k náhradě újmy, která zaměstnanci vlivem nemoci z povolání vznikla. Ve výzvě je již vhodné vyčíslit jednotlivé nároky zaměstnance, které zaměstnanec uplatňuje. V opačném případě se často stává, že pojišťovny, u kterých mají zaměstnavatelé pro tyto případy sjednáno pojištění, odškodní pouze některé z nároků zaměstnance a nad to často ne v plné výši.

6. Odškodnění nemoci z povolání

Pokud je onemocnění uznáno jako nemoc z povolání, vzniká zaměstnanci právo na náhradu újmy. Jedná se o několik nároků, které mají kompenzovat újmu, která zaměstnanci v souvislosti s nemocí z povolání vznikla.

Bolestné

Bolestné představuje náhradu za bolest spojenou s onemocněním, jeho léčbou a případnými komplikacemi.

Výše bolestného se určuje bodovým ohodnocením podle právních předpisů, přičemž počet bodů stanoví lékař dle konkrétního onemocnění zaměstnance. Jeden bod má hodnotu, jejíž výše se v jednotlivých letech liší.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Po dobu pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na dorovnání rozdílu mezi vyplácenými dávkami nemocenského a svým průměrným výdělkem před vznikem nemoci. Cílem je zajistit, aby pokles příjmu v důsledku nemoci z povolání a související pracovní neschopnosti nebyl zaměstnanci k tíži.

Pro výpočet se vychází z průměrného výdělku, zpravidla za předchozí kalendářní čtvrtletí, případně za předchozí kalendářní rok, pokud je to pro zaměstnance výhodnější. Do výpočtu vstupují i složky mzdy vyplácené nepravidelně, jako jsou odměny či prémie. Samotný výpočet je však značně komplikovaný.

Renta – ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Pokud následkem nemoci z povolání dojde k trvalému snížení pracovní schopnosti a zaměstnanec již nemůže dosahovat původního výdělku, vzniká mu nárok na tzv. rentu.

Jedná se o pravidelně vyplácenou náhradu, která kompenzuje rozdíl mezi původním a aktuálním příjmem. Při jejím stanovení se zohledňuje řada faktorů, například zdravotní omezení, případná invalidita nebo možnosti uplatnění na trhu práce.

Náhrada účelně vynaložených nákladů

S léčbou nemoci z povolání jsou často spojeny zvýšené výdaje. Zaměstnanec má proto právo na náhradu nákladů, které byly vynaloženy účelně v souvislosti s léčbou.

Typicky se jedná o:

• náklady na léky a zdravotnické pomůcky
• cestovné k lékařům a na rehabilitace
• výdaje na péči ze strany blízkých osob
• náklady na posudek

Důležité je, aby tyto náklady byly prokazatelné a skutečně souvisely s léčbou daného onemocnění. Za tímto účelem je vhodné uschovávat daňové doklady, ze kterých jsou vynaložené náklady zřejmé.

Ztížení společenského uplatnění – trvalé následky

Náhrada za ztížení společenského uplatnění kompenzuje trvalé následky nemoci, které mají dopad na kvalitu budoucího života.

Stejně jako bolestné se i tato náhrada stanovuje bodově na základě lékařského posudku.

Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru

V některých případech může nemoc z povolání vést až k ukončení pracovního poměru. Děje se tak v případech, kdy zaměstnanec již nemůže nadále vykonávat dosavadní práci ze zdravotních důvodů a zaměstnavatel nemá práci, na kterou by ho převedl, a která by jeho zdravotnímu stavu vyhovovala.

Za těchto okolností může vzniknout nárok na jednorázovou náhradu, která má kompenzovat ztrátu zaměstnání v důsledku poškození zdraví.

Výše této náhrady činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

7. Nemoc z povolání a povinnosti zaměstnavatele

V souvislosti se šetřením nemoci z povolání a uznáním nemoci z povolání zaměstnance má zaměstnavatel hned několik povinností. Jedná se zejména o:

• umožnění vstupu na pracoviště a provedení místního šetření
• poskytnutí potřebné dokumentace
• povinnost nahradit újmu
• povinnost převést na jinou práci nebo
• povinnost poskytnout jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru

8. Nejčastější chyby a rizika

Proces uplatnění nároků z nemoci z povolání bývá v praxi složitý a zaměstnanci se často dopouštějí chyb, které mohou vést zbytečně k neuznání nemoci z povolání nebo k neúplnému odškodnění.

• Neupozornění lékaře na pracovní podmínky
• Nedostatečné shromažďování důkazů
• Pasivní přístup k průběhu vyřízení
• Nedostatečná kontrola lékařských posudků
• Pozdní nebo žádné uplatnění nároků
• Snaha řešit složitý případ bez odborné pomoci

9. Často kladené otázky

Kdo uznává nemoc z povolání?

• Specializované zdravotnické zařízení – oddělení pracovního lékařství

Jak dlouho trvá uznání nemoci z povolání?

• Obvykle několik měsíců, závisí na složitosti případu a místním šetření

Co když zaměstnavatel odmítne spolupracovat?

• Hygienická stanice má pravomoc provést šetření a poskytnout podklady pro rozhodnutí lékaře. Zaměstnavatel má povinnost spolupracovat.

Jak postupovat pro maximální odškodnění?

• Shromažďujte doklady, konzultujte s advokátem a sledujte průběh šetření a posudků

10. Kontakt a pomoc odborníka

Řešení nemoci z povolání a získání odškodnění v maximální možné míře je složitý a administrativně náročný proces. Často je nutné komunikovat s lékaři, zaměstnavatelem, pojišťovnou a dalšími, kdy bez zkušeností může být obtížné se v celém postupu správně orientovat a vědět jak získat maximální odškodnění při nemoci z povolání.

Pokud si chcete být jisti, že uplatníte všechny své nároky a získáte plné odškodnění, je vhodné obrátit se na odborníky. Ti vám pomohou nejen s posouzením situace, ale také s celým procesem od shromáždění podkladů až po samotné uplatnění nároků.

Neváhejte se na nás nezávazně obrátit prostřednictvím formuláře uvedeného níže. Zkušený advokát Váš případ posoudí a navrhne další postup. Veškeré úvodní posouzení je zcela zdarma.