Diagnostikoval Vám lékař nemoc z povolání? Máte nárok na odškodnění nemoci z povolání. Zaměstnavatel je povinný odškodnit zaměstnance za újmu, která mu vznikla nemocí z povolání, pokud zaměstnanec pracoval u zaměstnance za podmínek, za níž daná nemoc z povolání vzniká.
Během pracovního života se můžeme setkat běžně s pracovními úrazy, k nimž poměrně často dochází. Tyto se však oproti nemocem z povolání poměrně liší, neboť vznik nemoci z povolání není otázkou okamžiku, jak tomu bývá v případě běžných pracovních úrazů, nýbrž dlouhodobějším působením okolních vlivů, které negativně ovlivňují zdraví zaměstnance. Současně není vyloučené, že se tyto nemoci mohou projevit až několik let po ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele. Pokud se tedy u zaměstnance projeví nemoc z povolání, má poté nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy z titulu odškodnění za vznik nemoci z povolání mající původ u zaměstnavatele.
Obsah článku:
- Jak vzniká nemoc z povolá a co dělat když nastane?
- Jaké mám nároky na odškodnění nemoci z povolání?
- Závěrem
- Obraťte se na nás
Jak vzniká nemoc z povolání a co dělat když nastane?
Podíváme-li se na zákonnou definici, obsaženou v nařízení vlády, zjistíme že „nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.“
Za podstatnou skutečnost z výše uvedené definice lze považovat to, že ne každá nemoc, tedy nepříznivý zdravotní stav, jenž může vzniknout ve spojení s prací u zaměstnavatele, je možné odškodnit a požadovat od zaměstnavatele jednotlivé druhy náhrad. Je tak z důvodu, že jednotlivé nemoci z povolání jsou uvedeny v příloze zmiňovaného nařízení vlády a v momentě, kdy zaměstnanec (i bývalý) začne trpět nemocí, která má původ ve výkonu práce u zaměstnavatele, ale tato nemoc není uvedena v dané příloze, nemá potom tento zaměstnanec nárok na náhradu škody v důsledku nemoci z povolání.
Jistým uklidnění může být skutečnost, že tato příloha je poměrně dosti obsáhlá a rozšiřuje se s novými poznatky vědy. Současně zákon pamatuje i na situace, kdy může dojít k zařazení nemoci z povolání do přílohy nařízení až ve chvíli, kdy už zaměstnanec touto nemocí trpí. V takovém případě má zaměstnanec nárok požadovat po zaměstnavateli náhradu až 3 roky zpětně ode dne zařazení této nemoci do seznamu. V tomto seznamu nalezneme např. výčet nemocí z povolání způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, dále nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, kůže a nemoci přenosné a parazitární.
Za situace, kdy má zaměstnanec podezření, že u něj vypukla některá z nemocí uvedených v příloze nařízení vlády a současně má zato, že je tak způsobeno z důvodu výkonu práce u zaměstnavatele, musí se v takovém případě obrátit na svého lékaře, jenž mu vystaví žádanku na navštívení poskytovatele lékařských služeb v oboru pracovního lékařství, aby stanovil v lékařském posudku, zda se jedná o nemoc z povolání či nikoliv.
Dožádaný poskytovatel poté předá tyto podklady lékaři zaměstnance, zaměstnavateli, orgánu ochrany veřejného zdraví a zdravotní pojišťovně zaměstnance.
Pokud by však dospěl lékař, jenž vypracoval lékařský posudek k závěru, že nejde o nemoc z povolání, může zaměstnanec požádat o opětovné posouzení. Obdobně i zaměstnavatel může podat žádost o přezkoumání do 10 dní v případě, že nesouhlasí se závěry posudkového lékaře, nebo pokud se domnívá, že již nemoc z povolání nesplňuje podmínky, za nichž byl zaměstnanec původně uznán za nemocného s nemocí ze zaměstnání.
Pokud je v závěru lékařského posudku uvedeno, že došlo u zaměstnance k propuknutí nemoci z povolání, náleží mu nárok na odškodnění nemoci z povolání. Tyto jednotlivé nároky se poté řídí zákoníkem práce obdobně, jako tomu je v případě odškodňování pracovního úrazu.
Jaké mám nároky na odškodnění nemoci z povolání?
Ve výčtu se jedná o:
- náhradu za ztrátu na výdělku,
- náhradu za bolest,
- náhradu za ztížení společenského uplatnění,
- náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou a
- náhradu věcné škody.
Náhrada za ztrátu na výdělku
Náhradu za ztrátu na výdělku děláme na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
V souvislosti s propuknutím nemoci z povolání často vznikne na určitou dobu pracovní neschopnost zaměstnance, kdy může existovat prognóza zlepšení zdravotního stavu, přičemž mu po dobu pracovní neschopnosti plynou mnohem menší příjmy, zejména v době kdy zaměstnanec pobírá nemocenské dávky, než kdyby byl zdravý a vykonával řádně své zaměstnání. Ve výsledku je tak snížen příjem financí, které by jinak bez nastalé nemoci vydělával.
Institut náhrady za ztrátu na výdělku v tomto případě má za cíl vyrovnat rozdíl mezi předtím pobíraným platem a nyní pobíranou např. nemocenskou, kdy má zaměstnanec nárok na doplacení rozdílu až do výše dříve pobíraného průměrného platu.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Pokud nedojde k výše předestíranému zlepšení zdravotního stavu zaměstnance do takové míry, že musí být převeden na jinou pracovní pozici, změnit zaměstnavatele či začne pobírat invalidní důchod, kdy ve všech zmíněných případech dojde ke snížení jeho příjmů, neboť nedosahuje takové výše jako před vypuknutím nemoci z povolání, která ho omezuje v možnosti vyššího výdělku, náleží v takovém případě zaměstnanci nárok na dorovnání rozdílu mezi průměrným příjmem předtím, než nastala nemoc z povolání a současným příjmem.
Příkladem lze uvést, že pracovník chemického závodu pracoval u zaměstnavatele, u kterého pobíral průměrně plat ve výši 22.000,- Kč. Nějaký čas poté mu byla zjištěna nemoc z povolání a z tohoto důvodu odešel na invalidní důchod, kde mu byl přiznán důchod ve výši 12.000,- Kč. V takovém případě náleží (již bývalému) zaměstnanci nárok na doplacení částky ve výši 10.000,- Kč, ovšem za splnění dalších podmínek stanovených zákoníkem práce a nejdéle do 65 roku života, nebo dne, kdy mu vzniká nárok na starobní důchod.
Náhrada za bolest
Společně s nepříznivým zdravotním stavem spojeným s nastalou nemocí z povolání jde vždy ruku v ruce bolest spojená se zdravotními obtížemi. Vyčíslit bolestné v případě nemoci z povolání je možné až ve chvíli, kdy se ustálí zdravotní stav zaměstnance. Jakmile se tak stane, je možné bodově ohodnotit protrpěnou bolest, přičemž při bodovém hodnocení bolesti se vychází z nařízení vlády. Hodnota jednoho bodu je poté stanovena vyhláškou, kdy od roku 2015 je stanovena ve výši 250,- Kč. Lékař vyhodnotí na základě zdravotního stavu a poškození zdraví nemocí z povolání jednotlivé položky, jež mají příslušné bodové ohodnocení a následně se celková suma bodů vynásobí hodnotou jednoho bodu.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění
Ztížení společenského uplatnění bývá nárokovaným typem odškodnění nemoci z povolání, jelikož obvykle nemoc z povolání doprovází trvalé následky.
Lze si představit jako příklad horníky pracující v černouhelných dolech, kteří v případě dlouhodobé práce v takto prašném prostředí trpí chronickými plicními onemocněními. V takových situacích obdobně jako v případě odškodnění bolestného stanovuje lékař bodovým ohodnocením trvalé následky, jež se promítají nejen do pracovního, ale též i soukromého života. Hodnota bodu rovněž vychází z vyhlášky, kdy je stanovena ve výši 250,- Kč a postupuje se stejně jako v případě nároku na náhradu za vytrpěnou bolest.
Tento nárok je obdobně jako bolestné odškodněno jednorázovou finanční kompenzací do budoucna. Pokud by ale došlo ke zhoršení zdravotního stavu v následku progresu nemoci, je možné žádat o překvalifikování dosavadního nároku a případné doplacení zhoršení zdravotního stavu.
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou
Rovněž obdobně jako jiné nemoci sebou nemoc z povolání často nese zvýšené náklady, skládající se z léků, dopravy k lékařům, diet, apod. I v těchto zmiňovaných a dalších případech máte nárok na proplacení účelně vynaložených nákladů, které jste vy, ale též i osoby jiná, vynaložili účelně ve prospěch zaměstnance trpícího nemocí z povolání.
Právník radí: Vždy si schovávejte účtenky, potvrzení o platbách a další dokumenty, jež prokazují skutečně vynaložené náklady ve prospěch nemocného za účelem zlepšení či stabilizování jeho zdravotního stavu. Tímto jednáním se stavíte do silnější důkazní pozice.
Náhrada věcné škody
Nejen v případě pracovních úrazů, ale též i v případě nemocí z povolání lze uplatnit nárok na náhradu věcné škody.
Tato kategorie představuje určitou zbytkovou část, pod níž lze podřadit jiné nároky, než výše uvedené. Jedná se např. o uhrazení faktury za znalecký posudek jakožto odměnu znalci za jeho vypracování.
Závěrem
Současně nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy má zaměstnanec, respektive i bývalý zaměstnanec, u svého posledního zaměstnavatele, jež musí poskytnout součinnost při prošetřování okolností, zda došlo k propuknutí nemoci z povolání u zaměstnavatele. Pokud by došlo k takovému zdravotnímu zhoršení, jež by zapříčinilo nemožnost nadále vykonávat zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele a tento by neměl jinou vhodnou pozici, na níž by mohl být zaměstnanec převeden, náleží v případě výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance tomuto odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Právník radí: Pokud by došlo kvůli zhoršení zdravotního stavu pro vypuknutí nemoci z povolání u zaměstnavatel a uzavřeli jste se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního vztahu, jelikož již nemůžete vykonávat dosavadní práci, náleží Vám i tak nárok na odstupné.
Obraťte se na nás
Pokud si nejste jisti na co máte nárok, případně na koho se obrátit s podezřením na nemoc z povolání, neváhejte se obrátit na odborníky. Vaše nároky předběžně posoudíme zdarma.