Ztráta na výdělku

Úraz či poškození zdraví s sebou nepřináší pouze fyzické utrpení a dlouhou léčbu, ale často i zásadní ekonomickou nejistotu s léčbou spojenou. Jedním z nejdůležitějších institutů, který má poškozenému v takové situaci pomoci, je nárok na náhradu za ztrátu na výdělku. Tento nárok slouží k tomu, aby poškozený, který se v důsledku škodné události ocitl v pracovní neschopnosti, nebyl na svém životním standardu zkrácen. Správné uplatnění náhrady za ztrátu na výdělku je však proces, který vyžaduje precizní matematické i právní posouzení.

Právní základ náhrady za ztrátu na výdělku

Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a jeho § 2956 a násl. a také dle zákoníku práce a jeho § 269 a násl., má poškozený právo na to, aby mu byla újma odčiněna tak, aby se jeho ekonomická situace v co největší míře přiblížila stavu před škodnou událostí.

Náhrada za ztrátu na výdělku pak poškozenému náleží dle § 271a a § 271b zákoníku práce a dále dle § 2962 a § 2963 občanského zákoníku. Zahrnuje ztrátu nejen mzdy či platu zaměstnanců, ale i příjmů z podnikání či příjmů z dohod.

V jakých situacích nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vzniká?

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku není omezen pouze na pracovní úrazy. Vzniká vždy, když poškozenému v důsledku cizího zavinění vznikne újma na zdraví, která mu znemožní vykonávat výdělečnou činnost v původním rozsahu. Nejčastěji se v naší advokátní praxi setkáváme s těmito situacemi:

• Pracovní úrazy a nemoci z povolání
• Dopravní nehody
• Napadení a trestné činy
• Pády na neudržovaných komunikacích
• Pochybení zdravotnického zařízení
• A další

Druhy nároku na náhradu za ztrátu na výdělku

Zákon rozlišuje dvě situace, kdy poškozenému vzniká právo na náhradu za ztrátu na výdělku.

1. Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Tento nárok vzniká okamžikem, kdy je poškozený ošetřujícím lékařem uznán neschopným konat práci. V této fázi se náhrada za ztrátu na výdělku vypočítává jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a vyplácenými dávkami nemocenského pojištění. Je důležité si uvědomit, že náhrada se poskytuje za pracovní dny, kdy poškozený nemohl vykonávat práci.

2. Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (Renta)

Pokud následky úrazu trvají i po ukončení pracovní neschopnosti a poškozený již není schopen vykonávat stejnou práci jako předtím a musí pracovat za menší mzdu, vzniká nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento nárok v praxi nazýváme rentou.

Nárok na rentu vzniká, pokud výdělek po úrazu, včetně invalidního důchodu, objektivně nedosahuje výdělku, který měl poškozený před úrazem. Nárok vzniká také v situaci, kdy je poškozený nucen se přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání.

Renta by se měla vyplácet měsíčně a trvá tak dlouho, dokud trvá rozdíl v příjmu poškozeného způsobený následky úrazu.

V praxi se často stává, že renta není vyplácena pravidelně každý měsíc a poškozený musí pravidelně, např. každý půlrok vyzývat k jejímu zaplacení.

Jak vypočítat ztrátu na výdělku v praxi

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku je matematicky náročný proces, který musí reflektovat reálný příjem poškozeného. V praxi tyto výpočty provádějí programy zaměstnavatelů, které mají veškeré informace o příjmech a dalších relevantních informací svých zaměstnanců v období předcházejících vzniku pracovní neschopnosti.

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti