2. Nepracovní úrazy

Pokud ke škodě došlo například při dopravní nehodě, pádu na neudržovaném chodníku či napadení, náleží náhrada újmy poškozenému podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pro stanovení výše nemajetkové újmy se využívá Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která je mnohem komplexnější než tabulky v pracovním právu.

Nároky na náhradu újmy

Abyste poškozený získal odškodné skutečně v maximální možné míře, je nutné uplatnit všechny nároky, které mu ze zákona náleží.

1. Bolestné

Bolestné je nejčastějším nárokem, který vzniká bezprostředně po škodné události. Kompenzuje utrpení spojené nejen se samotným úrazem, ale i s následnou léčbou, operacemi či rehabilitacemi.

U pracovních úrazů vycházíme z bodového ohodnocení dle nařízení vlády. U nepracovních úrazů se pro vyčíslení použije Metodiku Nejvyššího soudu, kde se hodnotí nejen bolest, ale i komplikace léčby a nutnost chirurgických zákroků.

2. Ztížení společenského uplatnění (trvalé následky)

Náhrada za trvalé následky je z hlediska výše odškodného zpravidla nejdůležitější nárok. Vzniká ve chvíli, kdy následky úrazu nejsou přechodné, ale trvalé.

Znalec posuzuje, nakolik úraz omezuje poškozeného v jeho dřívějších aktivitách, ať už jde o sport, koníčky, rodinný život či výkon povolání. Cílem je kompenzovat skutečnost, že poškozený již nemůže žít svůj život ve stejné kvalitě jako před událostí.

I zde se rozlišuje mezi pracovními a nepracovními úrazy, kdy se použijí příslušné předpisy jako při ohodnocení bolestného.

3. Náhrada za ztrátu na výdělku

Tento nárok rozlišujeme na dvě fáze:

• Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: Dorovnává rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a vyplácenými dávkami nemocenského.
• Renta (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení neschopnosti): Pokud následkem úrazu již nejste schopni dosahovat stejného výdělku jako dříve (např. musíte vykonávat méně placenou práci), náleží vám pravidelná měsíční renta. Tento nárok může trvat i řadu let.

4. Náhrada účelně vynaložených nákladů

Mnoho poškozených zapomíná, že mají nárok i na proplacení vedlejších nákladů spojených s léčbou. Zahrnujeme zde:

• Doplatky na léky a zdravotnické pomůcky (berle, ortézy).
• Cestovné k lékařům a na rehabilitace.
• Náklady na péči o osobu poškozeného – pokud je poškozený po úrazu odkázán na pomoc blízkých, i tato péče má svou finanční hodnotu, kterou lze po škůdci vymáhat.

5. Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu již nemůže nadále vykonávat svou dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání a zaměstnavatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, vzniká nárok na jednorázové odškodnění ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.

6. Nároky pozůstalých

V nejtragičtějších případech, kdy škodná událost skončí smrtí poškozeného, náleží pozůstalým

• Náhrada nákladů na výživu – Osobám, kterým poškozený výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
• Náhrada nákladů spojených s pohřbem
• Duševní útrapy – Náhrada za zásah do soukromého a rodinného života způsobený ztrátou blízkého člověka, která by měla vyvažovat prožité utrpení pozůstalých.

Advokát radí: Proč se vyvarovat laického přístupu

Častou chybou je spoléhat se pouze na lékařskou zprávu ošetřujícího lékaře. Běžní lékaři jsou odborníci na léčbu, nikoliv na právní metodiky odškodňování. Často v lékařských zprávách opomenou uvést detaily, které jsou pro výši odškodného naprosto klíčové.

Při uplatnění nároku se vždy vyplatí nechat vypracovat posudek přímo soudním znalcem v oboru, nikoliv spoléhat pouze na běžné lékařské zprávy. Znalci znají specifika Metodiky Nejvyššího soudu a Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., zatímco běžní lékaři nikoliv, což často vede k podhodnocení trvalých následků a bolestného.