Odškodnění psychické újmy náleží všem poškozeným, kterým škodní událost zasáhla také do jejich duševního zdraví. Přinášíme praktické poznatky odškodnění posttraumatické stresové poruchy (PTSD), akutního stresu, úzkostí, panických a depresivních stavů, ale i fóbií, které vznikly v souvislosti s porušením práva – například dopravní nehodou, napadením a jinými násilnými činy. V tomto článku se dozvíte, co se považuje za psychickou újmu, jak se psychická újma odškodňuje a kdo má nárok na náhradu psychické újmy. Pokud potřebujete další informace, kontaktujte nás.
Obsah:
- Co je psychická újma
- Co vše spadá pod psychickou újmu?
- Psychická újma = duševní onemocnění?
- Akutní reakce na stres – psychická bolest úrazu
- Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
- Jak se dívají na odškodnění psychické újmy soudy
- Jak se psychická újma odškodňuje?
- Kolik může činit odškodnění psychické újmy?
- Výše odškodnění psychické újmy
- Kdy mám nárok na náhradu za psychickou újmu?
- Kdo má nárok na náhradu psychické újmy?
- Účel odškodnění psychické újmy
- Potřebujete poradit?
Co je to psychická újma
Psychická újma, někdy též nazývána jako duševní útrapy, je samostatně stojící nárok vedle dalších nároků na náhradu újmy a budeme o ní v tomto článku hovořit v souvislosti s úrazy či úmrtí osoby blízké. Psychická újma může vzniknout během různých situací, nicméně mezi nejčastější příčiny patří dopravní nehody, pracovní úrazy či úrazy při sportu. Z obecného hlediska jí řadíme do tzv. další nemajetkové újmy, která stojí samostatně vedle nároku na náhradu bolestného či ztížení společenského uplatnění. V případě, že dojde k trvalému poškození zdraví, například v podobě vzniku psychické nemoci, řeší se tento nárok v rámci ztížení společenského uplatnění.
Co vše spadá pod psychickou újmu?
Zákon výslovně neříká, co vše spadá pod psychickou újmu, tedy jaké zdravotní problémy psychického rázu jsou odškodnitelné, nicméně z praxe víme, že se může jednat o celou řadu duševních útrap.
Duševní útrapy mají nejčastěji podobu:
- akutní reakce na stres
- závažné deprese
- fobie
- úzkosti
- panické poruchy a ataky
- posttraumatické stresové poruchy (PTSD),
- další vážná duševní onemocnění, jež člověka znatelně omezují v běžném, ale i profesním a společenském životě.
Nemusí se ale vždy jednat pouze o nemoci, které mohou vzniknout následkem určité události. Odškodnitelné jsou i psychické útrapy spočívající v odloučení od svých blízkých na delší dobu, nemožnost se s těmito vidět po dlouhou dobu, nemožnost se účastnit sportovní či kulturní události na něž jste se připravovali. Patří sem případně též i obavy z budoucnosti a léčby při komplikacích, či obdobně závažné situace. Nutno však podotknout, že prožívání různých životních situací, ať již pozitivních či negativních, je velice individuální záležitostí.
Psychická újma = duševní onemocnění?
Jak bylo výše řečeno, ne každá psychická újma musí být pouze duševní nemocí či poruchou. Každá duševní porucha má svá objektivní kritéria, která odborník dokáže odhalit a rozpoznat tak jednotlivá onemocnění. V rámci odborné veřejnosti se bohužel až v 1/3 případů stává, že osoba pouze předstírá příznaky duševní poruchy, kdy zkušenému odborníkovi nečiní velkých problémů odhalit takto předstíranou duševní nemoc. Tato skutečnost se bohužel pojí i s dalším problémem, který představuje neúspěch v řízení. Jelikož vedle povinnosti tvrzení existuje též povinnost důkazní, kdy se v případě simulované duševní újmy prokazuje neexistující nemoc, vede tato skutečnost k prohře sporu, ztrátě financí, času a hrozí také finanční nebo trestní sankce.
Níže uvádíme dvě časté reakce na traumatické zážitky, kterými jsou akutní stresová reakce a posttraumatická stresová porucha.
Akutní reakce na stres – psychická bolest úrazu
Akutní reakce na stres se projevuje zpravidla ihned po prožití silně stresujícího zážitku. Tímto silně stresujícím zážitkem bývají situace spojené s ohrožením života a zdraví (například dopravní nehody, pracovní úrazy, úrazy z napadení jinou osobou či zvířetem, požáry a přírodní katastrofy atd.) nebo jiné silně stresující situace ovlivňující člověka (ztráta zaměstnání, partnera či manžela, rodinného příslušníka atd.). Příznaky akutní reakce na stres se projevují zpravidla ihned po prožití traumatické situace a může trvat několik hodin až dní, než příznaky odezní. Je však nutno říct, že každý prožívá stresové situace jinak, a proto se doba, než odezní příznaky, bude u každého lišit.
Mezi typické příznaky akutní reakce na stres patří:
Ihned po stresové situaci
- Strnutí
- Zúžené vědomí a vnímání
- Porucha pozornosti
- Mírná dezorientace
Během několika minut poté
- Vyřazení z okolní situace (otupění smyslů)
- Nadměrná aktivita (roztěkané chování)
Časté další příznaky
- Zvýšené prožívání emocí (vztek, beznaděj, smutek, …)
- Příznaky panické ataky (úzkost, pocení, zrudnutí, zrychlený tep, pocit těžkého dýchání, tlak na hrudi)
Nárok na odškodnění akutní reakce na stres bývá velmi často opomíjenou újmou, která osobám vzniká zpravidla při dopravních nehodách, pracovních úrazech, napadením jinou osobou, zvířetem či jiných situacích, za které je odpovědná jiná osoba. Na rozdíl od posttraumatické stresové poruchy, která může být pro svou dlouhotrvající povahu odškodněna v rámci ztížení společenského uplatnění, by měla být akutní reakce na stres odškodňována v rámci další nemajetkové újmy. Na rozdíl od fyzického poranění neexistuje žádný návod, jak odškodňovat tento typ újmy, nicméně by se měla v souladu s principem plné náhrady újmy nahrazovat nejen fyzická, ale též i psychická újma. Pokud potřebujete další informace ohledně odškodnění psychické bolesti, kontaktujte nás.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Posttraumatická stresová porucha, zkráceně PTSD, je též jednou z častých duševních onemocnění, s nimiž se během naší praxe setkáváme. Tato porucha rovněž vzniká při silně stresujícím zážitku, kterému je člověk vystaven. Jedná se o případy uvedené v předchozí kapitole, tedy situace po dopravní nehodě, pracovním úrazu a další silně stresující situaci. Často jsou tyto negativní zážitky spojeny se situacemi, které ohrožují život a zdraví nejen nás, ale případně i osob jiných, kdy osoba vidí silně stresující situaci na vlastní oči. Na rozdíl od akutní reakce na stres se posttraumatická stresová porucha projevuje až s delším odstupem času.
PTSD se často projevuje:
- znovuprožíváním stresující situace v myšlenkách, snech, vzpomínkách (tzv. flashbacky),
- vyhýbáním se situací, které jsou podobné prožité stresující události (např. odmítání cestovat autem po dopravní nehodě)
- výpadky paměti,
- poruchami spánku a soustředění,
- častou vznětlivostí a výkyvy nálad,
- či rozvojem depresí a dalších přidružených onemocnění.
Příznaky se ale samozřejmě nemusí objevit všechny a už vůbec ne hned. Nástup příznaků nemoci se objevuje v rozmezí od několika týdnů do několika měsíců. Posttraumatická stresová porucha proto bývá diagnostikována až s odstupem času, během něhož mohou příznaky vymizet. Potřebujete-li pomoc s odškodněním posttraumatické stresové poruchy, obraťte se na nás.
Jak se dívají na odškodnění psychické újmy soudy
Ještě před nedávnem se soudy stavěly poměrně zdrženlivě ve vztahu k náhradě další nemajetkové újmy, kdy zastávaly názor, že se musí jednat o situace, které se vymykají běžným situacím svou mimořádností a je tedy třeba takto odškodňovat jen specifické konkrétní případy. Proti tomuto názoru se však postavil Ústavní soud, dle kterého je takovýto přístup nesprávný, jelikož ani z textu zákonného ustanovení, ani z jeho systematiky u náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění obdobná kritéria vyžadována nejsou.
Jak se psychická újma odškodňuje?
Psychická újma se odškodňuje zpravidla v penězích, byť v případě nižší závažnosti může být požadován i jiný způsob satisfakce, jako například omluva. Je třeba však uvést, že na rozdíl od předchozí právní úpravy, která platila do roku 2014, neexistují již žádné tabulky, na jejichž základě by se stanovovala výše náhrady. Zákonodárce tak cílil na zrušení pevných kritérií spojených s finančními částkami, kdy ponechal prostor soudům pro možnost stanovení adekvátní náhrady.
Kolik může činit odškodnění psychické újmy?
V otázce odškodnění za vznik psychické újmy pak vždy záleží na konkrétním případě, jelikož není zákonem stanovena žádná hodnota, kterou by se daly duševní útrapy vyčíslit. Záleží poté na okolnosti, zda je viník ochoten akceptovat poškozeným navrhovanou částku, nebo v opačném případě nezbývá než se obrátit na soud. Soud poté rozhodne tak, aby došlo k plné náhradě újmy, případně podle zásad slušnosti. V praxi se výše jednotlivých náhrad pohybuje u krátkodobých psychických obtíží v úrovni desítek tisíc korun, u dlouhodobých psychických onemocnění se jedná řádově o stovky tisíc korun, výjimečně jdou částky do milionů.
Výše odškodnění psychické újmy
Orientační výše odškodnění psychické újmy z naší praxe:
Další nemajetková újma – duševní útrapy:
- Těžké polytrauma při dopravní nehodě – stav klinické smrti, závažná poranění více orgánů – 250.000,- Kč,
- Těžké polytrauma při dopravní nehodě – zhmoždění mozku, mnohočetné zlomeniny lebky a závažná poranění dalších orgánů – 150.000,- Kč,
- Těžké polytrauma při dopravní nehodě – těžký otřes mozku, zhmoždění srdce, závažná poranění vnitřních orgánů, delirantní stavy – 100.000,- Kč,
- Zlomenina bederní páteře při dopravní nehodě – dlouhodobé upoutání na lůžko cca 6 měsíců – 2.500,- Kč za den v nemocnici, 1.500,- Kč za den v domácím léčení, celkem 267.500,- Kč,
- Zlomenina jedné nebo více kostí obličejového skeletu (například dolní nebo horní čelist, nosní kosti, zygomaticum) následkem násilného trestného činu – 50.000,- Kč,
Ztížení společenského uplatnění z psychických příčin:
- Posttraumatická stresová porucha – dopravní nehody – 300.000,- až 1.500.000,- Kč dle závažnosti a s různou mírou fyzických následků,
- Posttraumatická stresová porucha – násilný trestný čin – dva znalecké posudky přes 1 milion Kč, uzavřen smír na 750.000,- Kč, bez fyzických následků,
- Posttraumatická stresová porucha – napadení psem – dva znalecké posudky přes 1 milion Kč, uzavřen smír na 500.000,- Kč; lehké fyzické následky,
- Úzkostné a panické poruchy – násilné trestné činy i dopravní nehody – 300.000,- až 600.000,- Kč dle závažnosti,
- Deprese a afektivní poruchy – násilné trestné činy i dopravní nehody – 300.000,- až 1.500.000,- Kč dle závažnosti a s různou mírou fyzických následků,
- Sociální fóbie a posttraumatická stresová porucha – násilný trestný čin – 300.000,- Kč; sekundární oběť, bez fyzických následků.
Odškodnění psychické újmy má většinou více složek, například psychické bolestné, další nemajetkovou újmu za duševní útrapy a ztížení společenského uplatnění za trvalé nasledky. Výši odškodnění je rovněž potřeba řádně dokazovat. Pokud potřebujete poradit ohledně odškodnění psychických následků, prosím kontaktujte nás.
Kdy mám nárok na náhradu za psychickou újmu?
Zákon pamatuje na určité situace, za kterých osobám náleží právo na odškodnění psychické újmy. Mezi tyto situace patří (kromě povinnosti nahradit újmu na cti, pověsti a důstojnosti, jimž se v tomto článku nevěnujeme) náhrada za ublížení na zdraví nebo při usmrcení osoby blízké. V obou případech, tedy jak při ublížení na zdraví, tak i usmrcení osoby blízké, záleží na vícero okolnostech, neboť automaticky za každý úraz nenáleží nárok na náhradu, stejně jako ne každému příbuznému náleží náhrada.
Soud v případě posuzování nároku na náhradu psychické újmy rovněž rozhlední i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zejména pak způsobení újmy s použitím lsti, vyhrožování, zneužitím závislosti poškozeného na viníkovi, veřejným zveřejněním způsobené újmy, diskriminace poškozeného nebo i jiné obdobně závažné důvody.
Kdo má nárok na náhradu psychické újmy?
V otázce oprávněnosti osoby požadovat náhradu za vytrpěnou psychickou újmu je v případě úrazu, ať již při dopravní nehodě, pracovním úraze či jiné události, osoba, na kterou přímo působí újma, tedy poškozená osoba.
Zákon rovněž pamatuje na okruh osob, které mají nárok na náhradu za duševní útrapy v případě usmrcení, ale též i v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví, kdy nárok náleží manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké. Osobou blízkou tak může být například vnuk při usmrcení prarodiče během dopravní nehody. Záleží však nejen na skutečnosti, že je osoba v příbuzenském vztahu či osobou blízkou, neboť by soud zjišťoval vztah mezi těmito osobami, též nazývanými jako sekundární oběti.
Jako příklad můžeme uvést situaci s vnukem a zesnulým prarodičem v důsledku dopravní nehody. Pokud by tito dva trávili spolu volný čas, případně spolu bydleli a celkově si byli blízcí, soud by v takovém případě s největší pravděpodobností přiřkl náhradu za duševní útrapy vnukovi, kdežto v případě, že by vnuk nejevil o svého prarodiče žádný zájem, tito dva se nevídali a nebyli v kontaktu, soud by v takovém případě nejspíše náhradu nepřiznal. Vždy tedy záleží na konkrétních okolnostech a vztazích mezi osobami.
Účel odškodnění psychické újmy
Smyslem a účelem odškodnění psychické újmy není náhrada za zmařený lidský život či vážné poškození jeho zdraví, ale určitá kompenzace pro dotčené osoby, aby se mohly lépe vyrovnat s nastalou životní situací a tato náhrada působila jako částečná satisfakce.
Potřebujete poradit?
Problematika odškodnění psychické újmy, respektive duševních útrap je poměrně složitou oblastí, jež může být pro laika špatně srozumitelná, přičemž bývá často špatně uplatňována. V případě, že byste chtěli svou situaci konzultovat s odborníkem, nebojte se obrátit na našeho právníka. Rádi Vám pomůžeme ve Vaší nelehké situaci a víme jak na to!
