Byla Vám uznána nemoc z povolání nebo máte podezření, že u Vás mohla vlivem pracovních faktorů nemoc z povolání vzniknout? Pak pokračujte ve čtení tohoto článku, ve kterém si řekneme, co to nemoc z povolání je, jak dosáhnout toho, aby byla uznána a na co máte v případě jejího uznání nárok.
Nemoc z povolání je onemocnění, které vzniklo dlouhodobým působením práce nebo pracovního prostředí.
Nestačí však, aby se u zaměstnance objevily bolesti či jiné problémy, ale nemoc z povolání musí být zaměstnanci uznána, přičemž se jedná o poměrně složitý proces.
Na rozdíl od pracovního úrazu je uznání nemoci z povolání složitější a časově náročnější proces. V prvé řadě je nutné se obrátit na lékaře a popsat své aktuální problémy a náplň práce. Lékař pak může zaměstnance odeslat na specializované pracoviště, tzv. pracovní lékařství, kde si zaměstnance, který má podezření na nemoc z povolání, podrobně vyšetří. Na pracovní lékařství se však může zaměstnanec obrátit také sám.
Pokud zde lékař shledá, že by zdravotní obtíže mohly souviset s vykonávanou prací, zahájí se další šetření. Pracovní lékařství požádá příslušnou hygienickou stanici o posouzení pracovních podmínek u zaměstnavatele. Ta provede kontrolu přímo na pracovišti a zhodnotí, zda zde existují rizikové faktory, které mohly nemoc způsobit.
Na základě zjištění hygienické stanice pracovní lékařství vydá posudek, ve kterém uvede, zda došlo nebo nedošlo u zaměstnance ke vzniku nemoci z povolání. Rozhodnutí tedy není na zaměstnavateli, ale na pracovním lékařství.
Jestliže si nevíte rady s tím, jak postupovat, případně chcete mít pouze jistotu, že je postup pro co nejrychlejší vyřízení a dosažení maximální výše odškodného správný, neváhejte se na nás nezávazně obrátit.
Advokát radí:
„Dříve, než navštívíte kliniku pracovního lékařství, věnujte pozornost přípravě dokumentů a důkazů nejen k Vašemu zdravotnímu stavu, ale i pracovnímu prostředí. Aby vám mohla být uznána nemoc z povolání, musí být jak poškození zdravotního stavu, tak i škodlivý vliv pracovního prostředí.
Často podáváme žádost o přezkum zdravotního posudku, kterým byla zamítnuta nemoc z povolání z důvodu nedostatečného prokázání obou těchto skutečností.“
4. Jak probíhá místní šetření nemoci z povolání?
Místní šetření je klíčovou součástí procesu posuzování, zda se skutečně jedná o nemoc z povolání. Jeho cílem je ověřit, zda pracovní podmínky zaměstnance odpovídají rizikům, která mohou dané onemocnění způsobit.
V praxi pracovník hygienické stanice navštíví pracoviště zaměstnavatele, kde provede pozorování pracovních podmínek. Může hovořit se zaměstnanci či jejich nadřízenými. Pořizuje se fotodokumentace nebo se doplňují měření rizikových faktorů.
Při místní šetření se zkoumá zejména
Výsledkem je podklad, pro lékaře rozhodujícím o uznání nemoci z povolání. Ten na jeho základě posuzuje, zda existuje příčinná souvislost mezi onemocněním a výkonem práce.
V případě že již má zaměstnanec nemoc z povolání uznanou je nutné získat posudek, který ohodnotí počtem bodů související vytrpěnou bolest. Pokud u zaměstnance vznikly v souvislosti s nemocí z povolání taktéž trvalé následky, je nutné zajistit taktéž posudek ohodnocující ztížení společenského uplatnění.
Dále je nutné vyzvat zaměstnavatele k náhradě újmy, která zaměstnanci vlivem nemoci z povolání vznikla. Ve výzvě je již vhodné vyčíslit jednotlivé nároky zaměstnance, které zaměstnanec uplatňuje. V opačném případě se často stává, že pojišťovny, u kterých mají zaměstnavatelé pro tyto případy sjednáno pojištění, odškodní pouze některé z nároků zaměstnance a nad to často ne v plné výši.
Pokud je onemocnění uznáno jako nemoc z povolání, vzniká zaměstnanci právo na náhradu újmy. Jedná se o několik nároků, které mají kompenzovat újmu, která zaměstnanci v souvislosti s nemocí z povolání vznikla.
Bolestné představuje náhradu za bolest spojenou s onemocněním, jeho léčbou a případnými komplikacemi.
Výše bolestného se určuje bodovým ohodnocením podle právních předpisů, přičemž počet bodů stanoví lékař dle konkrétního onemocnění zaměstnance. Jeden bod má hodnotu, jejíž výše se v jednotlivých letech liší.
Po dobu pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na dorovnání rozdílu mezi vyplácenými dávkami nemocenského a svým průměrným výdělkem před vznikem nemoci. Cílem je zajistit, aby pokles příjmu v důsledku nemoci z povolání a související pracovní neschopnosti nebyl zaměstnanci k tíži.
Pro výpočet se vychází z průměrného výdělku, zpravidla za předchozí kalendářní čtvrtletí, případně za předchozí kalendářní rok, pokud je to pro zaměstnance výhodnější. Do výpočtu vstupují i složky mzdy vyplácené nepravidelně, jako jsou odměny či prémie. Samotný výpočet je však značně komplikovaný.
Pokud následkem nemoci z povolání dojde k trvalému snížení pracovní schopnosti a zaměstnanec již nemůže dosahovat původního výdělku, vzniká mu nárok na tzv. rentu.
Jedná se o pravidelně vyplácenou náhradu, která kompenzuje rozdíl mezi původním a aktuálním příjmem. Při jejím stanovení se zohledňuje řada faktorů, například zdravotní omezení, případná invalidita nebo možnosti uplatnění na trhu práce.
S léčbou nemoci z povolání jsou často spojeny zvýšené výdaje. Zaměstnanec má proto právo na náhradu nákladů, které byly vynaloženy účelně v souvislosti s léčbou.
Typicky se jedná o:
Důležité je, aby tyto náklady byly prokazatelné a skutečně souvisely s léčbou daného onemocnění. Za tímto účelem je vhodné uschovávat daňové doklady, ze kterých jsou vynaložené náklady zřejmé.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění kompenzuje trvalé následky nemoci, které mají dopad na kvalitu budoucího života.
Stejně jako bolestné se i tato náhrada stanovuje bodově na základě lékařského posudku.
V některých případech může nemoc z povolání vést až k ukončení pracovního poměru. Děje se tak v případech, kdy zaměstnanec již nemůže nadále vykonávat dosavadní práci ze zdravotních důvodů a zaměstnavatel nemá práci, na kterou by ho převedl, a která by jeho zdravotnímu stavu vyhovovala.
Za těchto okolností může vzniknout nárok na jednorázovou náhradu, která má kompenzovat ztrátu zaměstnání v důsledku poškození zdraví.
Výše této náhrady činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
V souvislosti se šetřením nemoci z povolání a uznáním nemoci z povolání zaměstnance má zaměstnavatel hned několik povinností. Jedná se zejména o:
Proces uplatnění nároků z nemoci z povolání bývá v praxi složitý a zaměstnanci se často dopouštějí chyb, které mohou vést zbytečně k neuznání nemoci z povolání nebo k neúplnému odškodnění.
Kdo uznává nemoc z povolání?
Jak dlouho trvá uznání nemoci z povolání?
Co když zaměstnavatel odmítne spolupracovat?
Jak postupovat pro maximální odškodnění?
Řešení nemoci z povolání a získání odškodnění v maximální možné míře je složitý a administrativně náročný proces. Často je nutné komunikovat s lékaři, zaměstnavatelem, pojišťovnou a dalšími, kdy bez zkušeností může být obtížné se v celém postupu správně orientovat a vědět jak získat maximální odškodnění při nemoci z povolání.
Pokud si chcete být jisti, že uplatníte všechny své nároky a získáte plné odškodnění, je vhodné obrátit se na odborníky. Ti vám pomohou nejen s posouzením situace, ale také s celým procesem od shromáždění podkladů až po samotné uplatnění nároků.
Neváhejte se na nás nezávazně obrátit prostřednictvím formuláře uvedeného níže. Zkušený advokát Váš případ posoudí a navrhne další postup. Veškeré úvodní posouzení je zcela zdarma.
Příběh paní Ludmily
Paní Ludmila pracovala jako obsluha tiskových strojů na potisk plastových výrobků. Již několik měsíců po nástupu se jí na rukou udělal vyrážka, která vedla k vážnému zánětu kůže. Při šetření klinikou pracovního lékařství a hygienickou stanicí se však neprokázalo, že by dermatitida vznikla v souvislosti s prací. Po rozhodnutí, že se nejedná o nemoc z povolání nás paní Ludmila kontaktovala. Zjisitli jsme, že na pracovišti byl používán čistící prostředek, který byl velmi agresivní, ale při místním šetření nebyl vůbec předložen ka kontrole. Následně jsme dotčeným orgánům předložily jeho bezpečnostní list, paní Ludmile byla nemoc z povolání uznána a dostala spravedlivé odškodné.
Příběh pana Zdeňka
Zdeněk pracoval jako obraběč kovů a ikdyž požíval předepsané rukavice a další ochranné pomůcky, trpěl rozsáhlou vyrážkou. Pan Zdeněk nás ihned kontaktoval, zjistili jsme, že hlavním viníkem jeho vyrážky je chladící emulze, která se při obrábění používá a na niž byl pan Zdeněk alergický. Klinice pracovního lékařství jsme předložili všechny potřebné dokumenty, nemoc z povolání byla uznána a panu Zdeňkovi bylo vyplaceno náležité odškodné.
Advokát s bohatou praxí v oblasti náhrady škody, pojistného a pracovního práva. Stojím na straně poškozených a úspěšně za ně bojuji nejen proti pojišťovnám.
Pracovní úraz dokáže během několika vteřin zásadně změnit život. Kromě zdravotních následků přichází nejistota, výpadek příjmů a často i komplikovaná komunikace se zaměstnavatelem nebo pojišťovnou. Právě v této chvíli rozhodují detaily a také to, zda se obrátíte na zkušeného advokáta.
Bolestné chápeme jako peněžní náhradu tělesného i duševního strádání, které nám způsobil někdo jiný. I když se nejedná o zákonný pojem, všichni jej používáme jako obecně zažitý termín, kterému rozumíme a máme alespoň základní představu o jeho obsahu.
Správně stanovená hodnota bodu bolestného je klíčová pro určení nároku poškozeného na náhradu škody. Při stanovení bolestného a jeho odškodnění je třeba nejprve určit okolnosti, za nichž došlo k úrazu a poškození zdraví. Pracovní úrazy se odškodňují jinak, než zranění způsobená v běžném životě mimo zaměstnání.
Utrpěli jste nehodu, úraz nebo jinou škodu a potřebujete poradit?
Prosím vyplňte tento formulář a my se Vám ozveme.
Utrpěli jste nehodu, úraz nebo jinou škodu a potřebujete poradit?
Prosím vyplňte tento formulář a my se Vám ozveme.
