Všichni to známe. Stačí malá chvilka nepozornosti nebo jen náhoda a úraz je na světě. Co ale pro poškozeného znamená skutečnost, že se stal úraz v rámci plnění pracovních povinností, tedy v práci? Jak by se měl k úrazu postavit zaměstnavatel a co všechno po něm můžete chtít? To vše se dozvíte v našem článku Na co mám nárok při pracovním úrazu?
Obsah článku:
Důležité pravidlo na úvod
Aby nebyly pochybnosti o tom, zda se pracovní úraz opravdu stal a zda má tak zaměstnanec vůči zaměstnavateli nárok na náhradu škody, jež mu byla tímto způsobena, je vždy nutné úraz zapsat do knihy úrazů, kterou má povinnost vést každý zaměstnavatel.
Nárok na odškodné za pracovní úraz vzniká zaměstnanci i bez zápisu do této knihy, nicméně pokud zaměstnavatel odmítá odškodné plnit, má zaměstnanec mnohem horší důkazní pozici v případném řízení před soudem. V těchto situacích je vždy lepší najít si zkušeného právníka, který zná způsoby, jak pracovní úraz prokázat i bez onoho zápisu v knize úrazů.
Pokud zaměstnavatel odmítá úraz do knihy úrazů zapsat, je nutné na tomto trvat, případně úraz nahlásit např. ještě dalšímu nadřízenému nebo kolegům, a tím si pojistit co nejvíce svědků, nehledě na skutečnost, že se nevyhotovením záznamu o úrazu (a jeho případným neohlášením příslušnému úřadu) dopouští zaměstnavatel přestupku, za který může být pokutován až do výše 1.000.000,- Kč.
Víme informací jsme si pro Vás připravili v našem článku Hlášení pracovního úrazu.
Na co mám nárok při pracovním úrazu
Na situace, kdy se stanou úrazy v souvislosti s plněním pracovních úkolů myslí zákon, konkrétně zákoník práce, který ve svých ustanoveních uvádí hned několik náhrad, na které máte v souvislosti s pracovním úrazem nárok.
Při pracovním úrazu máte nárok na náhradu za:
- bolestné za pracovní úraz
- ztížení společenského uplatnění
- ztrátu na výdělku
- účelně vynaložené náklady na léčbu pracovního úrazu
- náklady za péči po úrazu (i od rodiny)
- věcnou škodu
Náhrada za bolestné
Spolu s pracovním úrazem samozřejmě vzniká i bolest, na jejíž odškodnění má poškozený nárok. Bolestné tedy přestavuje určitou finanční kompenzaci za protrpěnou bolest. Velikost vytrpěné bolesti se vždy uvádí v lékařském posudku pomocí bodového ohodnocení. Nařízení vlády pak vždy stanovuje finanční ohodnocení jednoho bodu.
Názorný příklad ocenění bolesti v ideálním případě
Zaměstnanec v práci upadne a zlomí si nohu. O úraze obeznámí svého nadřízeného s tím, že nechá úraz řádně zapsat do knihy úrazů, kdy tomuto byli přítomni i svědci – kolegové zaměstnance. Poté zaměstnanec zajede na vyšetření k lékaři, nechá si vypracovat lékařský posudek, ve kterém je jeho zranění ohodnoceno 50 body. Dle nařízení vlády je aktuálně ohodnocen jeden bod ve výši 250,- Kč. Zaměstnanec má tak nárok na bolestné ve výši 12.500,- Kč, jež může požadovat po svém zaměstnavateli.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění
Náhrada za ztížení společenského uplatnění, nebo chcete-li často používané označení „trvalé následky“ se nabízí v situacích, kdy nastanou závažnější pracovní úrazy.
Ztížení společenského uplatnění se stejně jako bolestné ohodnotí body pomocí znaleckého posudku a následně vypočítá podle bodového ohodnocení stanoveného vládou. Náhrada za ztížení společenského uplatnění se však na rozdíl od bolestného pohybuje v mnohem vyšších číslech, neboť tato částka nahrazuje trvalé poškození zdraví. Stejně jako v případě bolestného a všech ostatních nároků je i tento požadován po zaměstnavateli, u nějž mělo trvalé poškození zdraví původ.
Může se kupříkladu jednat o úrazy páteře, nevratné zhmoždění končetin či jejich amputace, ale též i zdravotní problémy, které se mohou projevit až později, typicky u zaměstnanců v chemických závodech či těžařských společností.
Znalecký posudek se vždy nechává vypracovat až ve chvíli, kdy se zdravotní stav poškozeného zaměstnance ustálí. V případě, že se ale jeho zdravotní stav později neočekávaně zhorší, je možné nechat vypracovat nový znalecký posudek a nechat si ohodnocené zhoršení zdravotního stavu doplatit.
Ztráta na výdělku
Tento nárok členíme na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
V souvislosti s pracovním úrazem zpravidla vznikne na určitou dobu pracovní neschopnost zaměstnance, kdy mu plynou mnohem menší příjmy, protože pobírá nemocenské dávky místo své mzdy, platu.
Tuto problematiku řeší jeho nárok na ztrátu na výdělku, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci doplatit rozdíl mezi jeho příjmy před nástupem na pracovní neschopnost a příjmy, které má během pracovní neschopnosti, tedy doposud pobíranou mzdou a např. zmiňovanou nemocenskou.
Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Některé pracovní úrazy mohou být tak závažné, že zaměstnanec není schopen vykonávat své původní zaměstnání ani po skončení pracovní neschopnosti, a je například přeřazen na jinou pracovní pozici nebo je nucen si najít jinou, hůře placenou práci. V takovém případě má nárok na náhradu ztráty na výdělku vůči zaměstnavateli, u kterého se pracovní úraz stal, a to ve výši rozdílu mezi příjmem, kterého dosahoval před vznikem újmy a příjmem, kterého dosahuje v současnosti.
Pro představu zaměstnanec, který vydělával 25.000,- Kč měsíčně a následně po pracovním úrazu u zaměstnavatele byl převeden na práci s ohodnocením ve výši 18.000,- Kč měsíčně, náleží tomuto zaměstnanci nárok na doplacení částky ve výši 7.000,- Kč.
Poměrně složitější výpočet je poté u zaměstnanců, kteří po pracovním úrazu opustí své dosavadní zaměstnání, najdou si jinou práci a následně jsou například uznáni invalidními či začnou podnikat.
Zákon však pamatuje na určité podmínky, jež je třeba naplnit a z obecného hlediska se jedná o poměrně složitou problematiku, kdy doporučujeme poradit se s odborníky.
Náhrada účelně vynaložených nákladů
Léčba úrazu sebou nese i různé nečekané výdaje například za léky, rehabilitace či cestovné vynaložené na cestu k lékaři. Ani tyto náklady by neměl nést zaměstnanec, a má tak vůči zaměstnavateli nárok na jejich proplacení.
Je však důležité řádně evidovat a zaměstnavateli doložit vynaložené náklady, aby nevznikly pochyby o tom, že opravdu vznikly, tj. schovávat si účtenky, nechávat si lékařské zprávy o kontrolách, atd.
Věcná škoda
Nezřídka se stává, že během pracovního úrazu dojde nejen ke poškození zdraví, ale též i ke škodě na majetku. I na tuto situaci zákon pamatuje.
Nárok na náhradu věcné škody pokrývá nejen majetkovou škodu, která vznikla v okamžiku pracovního úrazu, ale i škodu další, která zaměstnanci vznikla v souvislosti s pracovním úrazem a nelze ji podřadit pod předešlé nároky.
Co když zaměstnavatel nechce platit?
Není žádnou výjimkou, že se mohou zdánlivě dobré vztahy zaměstnance a zaměstnavatele zhoršit, jakmile se zaměstnanec ozve ohledně odškodného za pracovní úraz. S ohledem na to, že obvykle nejde o malé částky, snaží se zaměstnavatelé své povinnosti vyhnout. Upřímně takto činí naprosto zbytečně, když nároky zaměstnance má proplácet pojišťovna nikoliv zaměstnavatel samotný.
Právě proto je důležité nechat úraz zapsat do knihy úrazů a mít co nejvíce svědků o tom, jak se úraz stal. Pokud ani to na zaměstnavatele nezabere, bude nutné zvážit možnost kontaktování právníka. Ne zřídka kdy se totiž stává, že když zaměstnavateli přijde dopis od právníka, zváží vhodnost plnit co mu zákon ukládá.
V některých případech je však nutné uplatnit svůj nárok až před soudem, což může být sice nepříjemné, nicméně v případech pracovních úrazu povětšinou nejde o malé částky, a proto se vyplatí být trpělivý a věřit svému právníkovi, který Vám rád řekne, zda má spor před soudem šanci na výsledek ve Váš prospěch.
Pokud se Vám tedy stal pracovní úraz a nejste spokojeni s průběhem jeho řešení, nebo jen chcete vědět, zda nemáte nárok na vyšší plnění, neváhejte se prostřednictvím kontaktního formuláře obrátit na našeho právníka, který Vám rád poskytne zcela bezplatně nezávaznou konzultaci.
